Co nyní v hlavách všech analytiků kolem Srbska dřímá: „Srbsko se bude muset rozhodnout - už nebude moci sedět na dvou židlích.“ S tímto tvrzením ovšem nesouhlasí prezident Aleksandar Vučić. Například před třemi dny, kdy již došlo k výraznému ostřelování z obou stran konfliktu, prohlásil: „Máme přátele jak na Východě, tak na Západě a naši politiku nikdo nezmění. Je to jediný způsob politiky přinášející Srbsku jistotu jeho existence. Taková politika je garantem bezpečnosti Srbů v regionu.“

Vážnost situace podtrhuje fakt, že Vučić sezval jednání Rady národní bezpečnosti (viz fotografie), ale po jejím skončení neuvedl nic z jejich závěrů. Pouze konstatoval neměnnost neutrálního postoje Srbska v rusko – ukrajinském konfliktu. Navíc Srbsko uznává neměnnost ukrajinských hranic.
Situace je daleko složitější, než se na první pohled může zdát a je to vyvoláno právě konfliktem na Ukrajině. V souvislosti s ním došlo k několika závažným prohlášením vyvolávajících v Srbsku nejistotu. Nejprve německý kancléř Scholz obhajoval bombardování Jugoslávie tím, že by jinak došlo v Kosovu ke genocidě. Prohlášení velmi pobouřilo srbského prezidenta, neboť to považuje za zhoršení srbsko – německých vztahů. „Kancléřka Merkelová by nikdy takový výraz nepoužila, nanejvýše by mluvila o humanitární katastrofě,“ řekl Vučić a navíc poukázal na vyjádření americké viceprezidentky Kamaly Harrisové, že mluví o zachování hranic a přitom Západu nevadí narušení hranic Srbska. Zde dochází k druhé souvislosti s Ukrajinou, neboť Putin využil bombardování k poukázání na licoměrnost Západu, když mluví o ruské potenciální agresi na Ukrajinu. Aby toho nebylo málo, tak v této napjaté situaci ruský ministr Lavrov prohlásil, že se v Kosovu cvičí bojovníci do bojů na Ukrajině.
Prezident Vučić se snažil ještě v pátek uklidnit veřejnost svým prohlášením, že „nikdo od Bělehradu nepožaduje, aby se rozhodl na čí straně v ukrajinské krizi je. Znají naše stanovisko založené na garanci mezinárodního práva.“
Zatím neutrální stanovisko Srbska může být v nejbližších dnech (28.2.) nahlodáno akcí obou stran konfliktu, ale také návštěvou ruského tajemníka pro národní bezpečnost Nikolaje Patriševa v Bělehradě.
Do napjaté situace přidal své také bývalý ukrajinský prezident Petro Poročenko, když prohlásil, že dalšími zeměmi ruské agrese mohou být Bulharsko, Rumunsko a jmenoval i Českou republiku s Polskem a Baltickými zeměmi.