Po sobotní návštěvě v Polsku odletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken do Moldavské republiky. V Kišiněvě se setkal s prezidentskou Maiou Sanduovou (na snímku) a ujišťoval ji americkou podporou.

 

Tato malá země na pomezí Balkánu má s Ukrajinou přes 1200 km dlouhou hranici. Pochopitelně sem míří řada uprchlíků. Agentura pro uprchlíky UNHCR uvádí, že za pouhý týden sem přišlo 65 tisíc Ukrajinců a desítky dalších vozidel čekají na odbavení na hranici. Nyní se v Moldavsku ve dva a půlmilionové zemi nachází celkem 230 tisíc uprchlíků, z nichž je 100 tisíc Ukrajinců. Jen málo jich žádá o status uprchlíka. Zřejmě si uvědomují, že by šli z bláta do louže. Moldavsko je na tom podobně jako Ukrajina, když na východě se nachází separatistická Podněsterská moldavská republika obývaná zejména etnickými Rusy. Analytici tvrdí, že sem může dále zamířit ruská armáda, která má v Podněstří kolem 1500 vojáků.
„Jsme zdaleka nejkřehčí soused Ukrajiny,“ prohlásil moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu a poukázal na „proválečnou ruskou propagandu“. Spolu s Ukrajinou, Gruzií požádala Moldavská republika začátkem tohoto týdne o vstup do EU.
Při současné návštěvě amerického představitele Blinkena prezidentka Maia Sanduová vyslovila názor, že se Moldavané necítí v regionu bezpečně. „Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by ruští vojáci umístění v Podněstří změnili svá stanoviště, ale máme o obavy vzhledem k tomu, co se děje na Ukrajině. V tomto regionu nyní nemáme žádnou šanci, abychom se cítili bezpečně.“ Premiérka Natalia Gavrilitaová ji doplnila: „Čelíme bezprecedentním okolnostem a jsme odhodláni jít cestou evropské integrace.“ Obě moldavské vůdkyně mají „program pro přeměnu Moldavska v moderní, prosperující evropský stát založený na základních hodnotách lidských práv a právního státu.“
Americký ministr zahraničí je aspoň slovně podpořil: „Moldavsko je příkladem demokracie, která se do prosazuje svou vizí a odhodláním.“
K tomu dodejme, že jde o neutrální zemi, která není v žádném vojenském paktu, neplánuje a na rozdíl od Ukrajiny ani se nechce stát členem NATO.


MOLDAVSKÁ REPUBLIKA vznikla v roce 1991, po rozpadu Sovětského svazu. Moldavsko je členskou zemí Společenství nezávislých států a Organizace černomořské ekonomické spolupráce, ale zároveň usiluje o vstup do Evropské unie.
Navazuje na tradici Moldavského knížectví, jež má kořeny ve 14. století. Severní část knížectví byla po záboru Rakouskem roku 1775 známa jako Bukovina. Po roce 1812 si zbylé území rozporcovali Rusové a Osmani a bylo poté známo jako Besarábie. Po první světové válce krátce existovala samostatná Moldavská demokratická republika, ale roku 1918 byla včleněna do Rumunska. Z druhé části území, kontrolované Sověty, vznikla Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. V roce 1940 Sověti i zbytek Moldavska obsadili a začlenili ho do SSSR, jakožto Moldavskou sovětskou socialistickou republiku. Po rozpadu SSSR vyhlásila samostatnost. Znovupřipojení k Rumunsku Moldavané odmítli v referendu. Moldavsko bývá někdy nazýváno Moldávie, avšak zaujímá pouze část historické země Moldávie. Na východě východě je autonomní oblast a mezinárodně neuznávaný stát Podněstří, Podněsterská moldavská republika je obývaná zejména etnickými Rusy. Podněstří (Nistreană), na rozdíl od Moldavska, netvoří historickou součást Moldávie ani předválečného „Velkého Rumunska“. V roce 1990 vyhlásilo půlmilionové Podněstří nezávislost na Moldavské republice, má svoji vládu, prezidenta Igora Dodona, armádu a policii.

Podněstří, Podněsterská moldavská republika je obývaná zejména etnickými Rusy. Podněstří (Nistreană), na rozdíl od Moldavska, netvoří historickou součást Moldávie ani předválečného „Velkého Rumunska“. V roce 1990 vyhlásilo půlmilionové Podněstří nezávislost na Moldavské republice, má svoji vládu, prezidenta Igora Dodona, armádu a policii.