„Naši občané po členství Kosova v Radě Evropy budou mít mezinárodní instanci, která se postaví za jejich problémy,“ uvedl vítězoslavně pro kosovský deník Gazeta Express místopředseda vlády Besnik Besljimi po vstupu Kosova do této mezinárodní organizace. Dodal, že členství se podařilo uskutečnit za pomocí přátel Kosova.

Naopak ředitel srbské Kanceláře pro Kosovo a Metohiji Petar Petković prohlásil, že další čtyři země odvolaly své dřívější uznání Kosova jako samostatného státu. Tím se počet států neuznávající Kosovo zvýšil na 22. Mezi země, které neuznávají Kosovo patří pět zemí EU – Slovensko, Rumunsko, Řecko, Španělko a Kypr. Jde o země, které mají obavy ze změny hranic.
Nové dělení v Evropě započalo válkou v bývalé Jugoslávii a nyní pokračuje Ukrajinou. O Kosovo probíhá obrovský boj a na rozdíl od Ukrajiny zatím diplomatický.
Proto nejen kvůli Ukrajině bylo ostře sledované víkendové zasedání zemí G7 v Berlíně. Srbská média přinesla stručný závěr vyplývající pro vztah Srbska a Kosova. Na stránkách německého ministerstva zahraničí lze přečíst komuniké G7 k Západního Balkánu.
Země G7 především konstatují spokojenost s odsouzením ruské agrese a zavedením sankcí. V tomto bodě je přímo apel na Srbsko, aby se k sankcím ostatních připojilo. Mezi důležité body patří výzva k Srbsku a Kosovu, aby „se konstruktivně zapojily do dialogu zprostředkovaného EU, bez prodlení aby splnily všechny dohody a normalizovaly své vztahy.“
S válkou na Ukrajině se dostal dialog Srbsko – Kosovo do jiné dimenze. Poukazuje se na skutečnost, že dělení Srbska a Kosova je precedent pro dělení Ukrajiny. Je velice těžké nyní nařizovat Srbsku, aby uvedlo vůči Rusku sankce. Proto nový velvyslanec USA v Bělehradě Christopher Hill se snaží vysvětlit Srbům, že „je nutné zacházet velmi opatrně s argumentem, že Srbsko se může opřít o Rusko.“ Dále říká: „Nemyslím si, že by Srbsko mělo vzhlížet k Rusku v jakékoli korelaci s Kosovem. Rusko se velice vzdálilo důstojnosti, západním hodnotám. Jak a kdo si může myslet, že Rusko nějak pomůže s Kosovem. O tom je třeba přemýšlet.“ K tomu dodal: „Nikdy jsem nezažil, aby Rusko ochraňovalo někoho jiného než Vladimira Putina.“
Na berlínské zasedání G7 zareagoval také místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, který na síti Telegram napsal: „Nezajímá nás, že země G7 uznají nové hranice Ukrajiny. To pouze záleží na vůli lidí, kteří tam žijí. Západ by neměl zapomínat na kosovský precedent.“
Z toho všeho si vyvodil svůj závěr srbský prezident Aleksandar Vučić, který směrem k Západu řekl: „Jestliže chcete zbavit Putina argumentu Kosova, museli byste nejdříve pohnout Srbskem. Ale rozhodl jsem, že budu dodržovat princip stanovený G7, který mluví o neporušitelnosti teritoriální integrity Ukrajiny. Vysvětlil jsem si to tak, že v žádném případě nelze porušit územní integritu Srbska.“