Za měsíc vydá chorvatský statistický úřad oficiální zprávu o chorvatské populaci ze sčítání v minulém roce. Již nyní pronikla na veřejnost některá základní čísla a teď se očekává komentář politiků. Census ukazuje, že Chorvatsko má o 9,37 procent méně obyvatel než před deseti lety, to je o 402.083 lidí méně než před deseti lety.
Výsledkem je, že Chorvatsko již nemá přes 4 miliony obyvatel (4,3 milionů) jako tomu bylo před deseti lety, ale počet klesl na 3,9 milionů obyvatel. Největší pokles zaznamenala vukovarsko-sremská župa, kde žije o 35 tisíc lidí méně. To je o 19,54 procent méně než před deseti lety. Důvodem poklesu obyvatel je větší úmrtnost než porodnost nebo migrace. Chorvatský demograf Anđelko Akrap to komentuje, že Chorvatsko se dostává mezi nejstarší národnosti na Zemi vůbec.
Ani další data nejsou příznivá. Dnešní chorvatské deníky shodně píší: „V roce 1921 v Chorvatsku žilo 16,9 procent Srbů, v roce 1961 jich bylo 15 procent a v roce 1991 12,2 procenta, což je třikrát tolik, než je tomu dnes.“
Pokles srbského obyvatelstva nastal po válečné operaci Oluja v roce 1995 (viz snímek), kdy odešel velký počet Srbů. Utečenci se do svých domovů vrátili v mizivém počtu.
Podle demografa Stjepana Šterce pokles Srbů znamená, že tato menšina je nyní v Chorvatsku zastoupena pouhými 4 procenty. Demograf upozorňuje na trend poklesu věřících a uvádí, že došlo za dvacet let k poklesu o osm procent (v roce 2001 bylo zde 88 procent věřících katolíků). Nyní se k římsko-katolické víře hlásí 80 procent Chorvatů. Počet ateistů v zemi vzrostl na pět procent.
Stjepan Šterec pro deník Jutarnji kritizuje Chorvaty pro jejich neschopnost spojovat národnost s etnickým původem jako je tomu ve Skandinávii. Zde je podle něj národnost spojena se zemí, ve které se žije. „U nás stále existují národnostní menšiny jako pozůstatek minulé éry. Stále se veřejně vracíme k minulosti s definicemi křivd a pokřivení. To se přenáší do současnosti, která je zatížená dalšími problémy. Následně se poukazuje na menšiny,“ říká chorvatský demograf.
Jiný pohled na problém národností v Chorvatsku má Stevo Đurašković ze záhřebské Fakulty politických věd. Myslí si, že úbytek Srbů je dán ekonomickou motivací, že odchází z Chorvatska za lepším životem. „Nestačí jen mávat vlajkami, ale je zapotřebí se nad věcí zamyslet jak nad společností tak nad ekonomikou. Pokud jde o asimilaci etnických menšin, tak v Chorvatsku i za dob Jugoslávie se snižoval podíl Srbů v populaci. Je to stejné jako u Chorvatů v druhé generaci v Německu, kteří se cítí jako Němci. Zcela se integrují do společnosti, ve které žijí. Asimilace je přirozenou normální záležitostí,“ říká chorvatský politolog.