Britský deník The Guardian publikoval nostalgický článek – reportáž z Bělehradu o zdejším Muzeu bývalé Jugoslávie (viz https://1url.cz/PrqKi). Článek vyšel dnes ale reportérka Jessica Batemanová napsala článek zřejmě již letos na jaře k oslavě Titových 130. narozenin (7.5.1892).
Pro toho, kdo sleduje média bývalé Jugoslávie nejde o nic zajímavého, neboť autorka uvádí známá fakta o nostalgii obyvatel z různých částí bývalé federace za časy Josipa Broze Tita. Zavzpomínat na tuto dobu, jak reportérka uvádí, se jezdí do Bělehradu do Muzea bývalé Jugoslávie. Návštěvníci se patřičně se na to připraví, když si uvážou rudé pionýrské šátky nebo si přes ramena přehodí jugoslávskou vlajku s pěticípou hvězdou. Mimo Kosova a Chorvatska si podle Gallupova průzkumu obyvatelé ostatních republik myslí, že pád Jugoslávie byl nesmyslný. V Srbsku a Bosně a Hercegovině dokonce více než tři ze čtyř obyvatel tvrdí, že rozchod poškodil jejich zemi. Toto tvrzení podle průzkumu obecně platí více u generace starší 55 let než mladší 15 až 35 let. Průzkum z roku 2017 (Many in Balkans Still See More Harm From Yugoslavia Breakup) můžete přečíst ZDE https://1url.cz/CrqKw. Sociologové a politologové tento jugoslávský vzpomínkový fenomén pojmenovali „jugonostalgie“ a v Sarajevu pro jugonostalgiky existuje kavárna Café Tito ověnčená kýčovitými památkami, prezentující pohled na tuto éru.
Mnozí se ptají, zda by minulost mohla obsahovat nějaká řešení pro budoucnost. Jugonostalgikové vidí problém ve ztrátě postavení, kdy se lidé ocitli z relativně velké, respektované země v mnohem menších, méně významných zemích.
Jugonostagikové také zapustili své kořeny i v zahraničí. Ve Vídni založili sbor „29. listopad“ a název byl vybrán podle data založení Jugoslávie. Ten den byl dříve státním svátkem, který v oslavách daleko předčil všechny ostatní. Členové vídeňského pěveckého sboru jsou ze všech možných koutů bývalé Jugoslávie. Jugonostalgii se také věnuje Slovák Peter Korchňák, který před lety založil webovské stránky v angličtině „Rememberingyugoslavia.com“ a na nich najdete navíc podcast věnující se jugonostalgii.
Peter Korchňák o sobě mimo jiné píše: „Narodil jsem se v zemi, která již neexistuje, ve městě, které změnilo zemi třikrát za můj život (a ještě třikrát u mých zesnulých prarodičů). To mi poskytuje nekonečnou inspiraci pro mou práci...“ Korchňák se dívá na pozměněné mapy a teď je jeho záměrem projekt Vzpomínka na Jugoslávii. V projektu kombinuje akademické a novinářské psaní (blog) s dokumentární fotografií (Instagram) a zvukové nahrávky (podcast). Důvodem je „vystopovat paměť další zmizelé země.“