V bosenském městečku Prozor byl nedávno vztyčen památník gastarbeiterům ze zdejšího okolí Rama – Ramski gastarbeiter. Zajímavé je, že to není první pomník tohoto druhu v Bosně. Jeden byl již postaven před deseti lety v Tomislavgradu, zdejší socha se nazývá „Duvanjski gastarbeiter“ a představuje otce, matku, chlapce a děvče, kteří se objímají při loučení (na snímku vlevo).

Lidé z bývalé Jugoslávie byli známí již před desítkami let tím, že značná část obyvatel odcházela pracovat do zahraničí a to zejména do Německa. Odliv začal v šedesátých letech a největší nastal po roce 1973, kdy kancléř Willy Brandt podepsal dohodu umožňující snadnější zaměstnávání Jugoslávců.
Díky gastarbeiterům se také tehdejší Jugoslávie pozvedla. Dříve zaostalé vesnice a města téměř bez civilizace „prokoukly“, neboť lidé přiváželi do země nejen peníze ale také znalosti. Zatímco se dříve stavěly hliněné domky, s příchodem gastarbeiterů se začalo stavět zcela novými způsoby a v domácnostech v jejich vybavení nastal totální převrat. Ostatně, když jsme začali jezdit do Jugoslávie k moři, museli jsme i my obdivovat zdejší „západní“ vybavení domácností a o automobilech, oblékání ani nemluvě.
Proto v Prozoru si vzpomněli na zásluhy gastarbeiterů a postavili jim pomník. „Pomník je dík pro naše lidi, kteří velkou část života prožili v Německu a jinde zahraničí, aby uživili své rodiny a jejich děti mohli poslat studovat,“ říká pro média místostarosta Prozora Feni Josip Juričić.
Situace v Bosně a Hercegovině se ještě po konci války v roce 1995 zhoršila a OSN ve svých statistikách uvádí, že tato země dnes trpí největším snižováním obyvatelstva na světě. Kdo má zdravé nohy ruce utíká z Bosny pro chudobu a nedostatek práce. Dá se říci, že pomník může nyní spíše symbolizovat současný úprk obyvatel z této země. „S manželkou jsme vyhledali práci v Německu, neboť jsme ztratili nervy s hledáním práce a neustálým posloucháním nářků o válce, chudobě a beznaději,“ říká pro německé média současný bosenský gastarbeiter Amir Čaušević. Pracuje jako elektrikář a manželka jako zdravotní sestra.
Podle statistik v roce 2021 odešlo z Bosny a Hercegoviny celkem 170 tisíc lidí. Bosenská statistická agentura dále uvádí, že od roku 2013 do roku 2019 odešlo ze země 530 tisíc obyvatel. Nejen to, řada z nich se zříká také občanství a čísla hovoří o 85 tisíc Bosňanů, kteří tak učinili. Bosenské ministerstvo pro lidská práva a utečence uvádí, že v 51 zemi světa žije 1.671.177 lidí, kteří se narodili v Bosně a Hercegovině a s jejich dětmi narozených v cizině je to již kolem dvou milionů lidí. Emigrace tak dosáhla 44,5 procent všech obyvatel země. Při sčítání v roce 2013 měla Bosna a Hercegovina celkem 3.531.159 obyvatel. V odhadu (bosenská wikipedie) pro rok 2020 je uváděno 3.290.791 obyvatel.