Den 15. září je v Srbsku oslavován jako státní svátek „Den srbské jednoty, svobody a srbské vlajky“. Svátek byl stanoven jako oslava začátku klíčové ofenzivy na tzv. Soluňské frontě (někdy označováno Makedonské frontě) v první světové válce v hornaté oblasti Dobrého Pole (dnešní Severní Makedonie), což významně na podzim 1918 přispělo k celkovému vítězství spojenců. Byl to první spojenecký vojenský průlom od začátku 1. světové války.
Ve válečné operaci britských, francouzských, ruských, řeckých vojáků se významně podíleli také srbští bojovníci. Svědčí o tom zlobný telegram německého císaře Wilhelma II. bulharskému caru Ferdinandu I., ve kterém psal: „Strašné! Válku rozhodlo 62 000 Srbů!“ Celou dobu zde také bojovalo až 350 tisíc Francouzů, z nichž 70 tisíc zemřelo. Britů podle pramenů (Salonica campaign https://www.nam.ac.uk/explore/salonika-campaign) bojovalo přes 200 tisíc a údajně jich zde padlo kolem pěti tisíc a neuvěřitelných 160 tisíc ale zemřelo na malárii. Celkem se bojů účastnilo 600 tisíc spojeneckých bojovníků. Srbsko na válku doplatilo ztrátou třetiny svého obyvatelstva.
PROBLÉM KOSOVA A METOHIJE
Problém nezávislosti Kosova je problém, který se dotýká stejným způsobem i jiných evropských a světových zemích – viz. Krym, Katalánsko, Náhorní Karabach atd. Do včerejška v Bělehradě zasedal dva dny srbský parlament na jednání věnovanému Kosovu. Většinou hlasů bylo po 25 hodinách nakonec dohodnuto, že „žádným způsobem přímo ani nepřímo nebude uznáno Kosovo jako samostatné“. K tomu závěru, který prezident Aleksandar Vučić přednesl, navíc dodal: „Máme před sebou těžké dny a bohužel u politiků jsme nenašli pochopení. Týká se to také naší společenské scény. Každý si hledí pouze sebe… a pro každého je nejjednodušší z problémů obvinit vládu.“
Důvodem takového zasedání a hlasování „skupštiny“ je skutečnost, že Západ především USA a vůdčí země EU (Německo, Francie) se rozhodly, že problém (ne)uznání Kosova a Metohije vyřeší na způsob, jak bylo v minulosti řešeno rozdělení Německa. Znamená to, že Srbsko sice neuzná Kosovo ale bude „trpět“ jeho existenci včetně uznání jinými zeměmi, uznáním platnosti kosovských dokumentů i členství této provincie jako země člena OSN. S tím Srbsko nesouhlasí, a proto se uskutečnilo v parlamentu hlasování o negaci „přímého nebo nepřímého uznání Kosova.“ Vážnými dny měl prezident Vučić na mysli blížící se snahy velmocí prosadit hlasování o uznání Kosova v OSN.
Proti tomu je nejen rozhodnutí Číny a Ruska jako zemí Rady bezpečnosti OSN, ale překážkou snah Západu je rovněž rezoluce č. 1244 Rady z 10.června 1999 (viz https://1url.cz/YrptV), kterou byla ukončena válka v Kosovu. V Rezoluci v bodě 21. v anexu 1. a 2. je uveden „princip suverenity a teritoriální integrity SR Jugoslávie a dalších zemí v regionu.“ Srbsko je bráno jako nástupnická země SR Jugoslávie. Tento dokument byl všemi přítomnými podepsán v zájmu míru na Balkáně. Navíc v anexu č. 2 je doslova uvedeno, že „lid Kosova bude žít v autonomii v rámci SR Jugoslávie, o čemž rozhoduje Rada bezpečností OSN.“