„Slyšíte rány do lidských těl a to ještě dříve, než cokoli uvidíte. Hluk tupých předmětů narážejících na paže, nohy a záda prochází hustým křovím na hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Lidé bolestí křičí, lapají po dechu a naříkají,“ tak začíná článek investigativních novinářů v časopise Der Spiegel.

Jde o několikaměsíční akci německého časopisu společně s dalšími evropskými médii Lighthouse Reports, švýcarské vysílání SRF, německého veřejnoprávního vysílání ARD, francouzského deníku Libération, srbského listu Novosti, chorvatského vysílání RTL a Dutch Pointer.

Chorvatská média uvádí dva novináře investigavce Klaas van Dijkena a dokumentaristku Lamii Šabićovou, kteří s kamerou u bosenské obce Šturlić zachytili kamerou otřesné záběry, které otřásly vedením chorvatského státu. To má nyní obavy nejen z kriminalizace akcí na hranicích s Bosnou, ale i z možnosti vracení milionů euro. Ty byly zaslány Chorvatsku z Bruselu za účelem střežení hranic EU. Pochopitelně zákonnými prostředky a podle mezinárodních úmluv o migrantech.

Novináři popisují v časopise Der Spiegel horký červnový den, kdy se na chorvatské straně hranic objevují muži v tmavě modrých uniformách. Mají na hlavě kukly, jeden z nich si nasadil černé sluneční brýle. Jejich uniformy nemají žádné označení a jednají zcela anonymně. Nevědí, že jen pár metrů od nich, se v křoví za stromy skrývají dva reportéři a natáčí každý jejich pohyb. Bijí a týrají Afghánce a Pákistánce, kteří přišli do Evropy požádat o azyl a zjevně porušují právo EU a Ženevskou úmluvu o uprchlících. Zákony mluví o tom, že jakmile uprchlíci dorazí na evropské území, musí jim být poskytnuta příležitost požádat o azyl. Bití bezbranných lidí je každopádně mimo zákon.

K vytlačení žadatelů o azyl za hranice EU byly v Chorvatsku a Řecku vyslány speciální jednotky, vycvičené k pronásledování chuligánů a obchodníků s drogami. Většinou operují v utajení a platí je občané EU. Vlády v Záhřebu a Aténách zatím mluví o tom, že popis násilí je výplodem představivosti novinářů a tvrdí, že neexistují žádné důkazy. Pro chorvatská média dokonce oficiální činitelé mluví o tom, že utečenci si rádoby zraněná místa po těle pomazali sirupem. Rozhodně podle těchto činitelů neexistuje žádný důkaz o zapojení státu do popisované akce. Der Spiegel píše: „Důkazy byly nyní nalezeny.“

Novináři popisují, že policisté z chorvatské zásahové policie, jsou regulérní státní jednotkou, která je pod velením ministerstva vnitra. Prošívané bundy, které muži nosí, jsou na videozáznamech jasně vidět a jsou totožné s modelem, který nosí státní zásahová policie. Mají tonfa obušky, které jsou součástí oficiálního vybavení vydávaného zásahové policii. Někteří mají na zádech má snadno identifikovatelný nápis: „Interventna Policija“ - Intervenční policie. Reportéři na hranicích mluvili s běžnými chorvatskými policisty, kteří žádali, aby jejich jména nebyla uvedena a podali určité informace. V časopise Der Speigel můžeme číst výpověď policistů: „Příslušník zásahové policie za účast ve zvláštních operacích proti migrantům na hranicích dostává bonusové platby, obvykle ve výši několika stovek eur měsíčně. Zatímco jsou v terénu, jsou ubytováni v hotelech na místech, jako je letovisko Topusko. Na hranicích spolupracují s dalšími chorvatskými policejními jednotkami, které mají lepší znalosti o terénu. Podle policistů jsou operace prováděny pod velením vysokých policejních úředníků v hlavním městě Záhřebu, pod pravomocí ministerstva vnitra a krycí jméno operace je ´Koridor´.“

K celé reportáži časopis Der Spiegel nakonec dodává: „EU dala Záhřebu na ostrahu hranic více než 110 milionů eur. Německá vláda poskytla infračervené kamery a terénní vozidla.“ Redakce se také na akci ptala německého spolkového ministra vnitra Horsta Seehofera. Ten měl poznamenat, že k práci, kterou Chorvatsko odvádí na hranicích, nemá „absolutně nic zásadního, co by mohl říci“.

Reportáž, která v Der Spieglu týká Řecka, je ještě otřesnější, neboť řecké zvláštní jednotky shazují migranty z lodí do moře. Ti jsou rádi, že se dostanou na poskytovaný gumový záchranný člun. Ten nemá žádný motor a je nad ním jen oranžová celta. Tento člun s celtou stojí údajně unijní daňové poplatníky 1590 euro.

Článek v Der Spieglu není ojedinělý. Podobný článek vyšel koncem srpna v britském deníku The Guadian.