Novináři odhalují způsob fungování západobalkánské kriminální skupiny Pink Panthers. Ledacos o skupině pojmenované po známé britsko-americké komedii Růžový panter je již odkryto. Zřejmě díky zatýkání okruhu kriminální srbské skupiny kolem jejího vůdce Veljka Belivuka letos na jaře pronikly navenek další informace o gangu pracujícího na způsob Robina Hooda.
Gankstery z Balkánu nazvali Pink Panthers sami policisté díky objevení kradeného diamantu v bytě kriminálníka v krabičce s toaletním krémem, stejně jako ve filmu. Podle zveřejněných informací, jak v srbských tak chorvatských médiích stále platí, že se nejedná o strukturovanou skupinu, ale spíše o propracovanou síť zlodějů rozesetých po celém světě. Gang je přirovnáván k teroristické organizaci, která udržuje „buňky“, které lze aktivovat k účasti na plánované loupeži okamžitě. Neexistují žádné oficiální informace o přesném počtu členů. Interpol se domnívá, že zločineckou síť tvoří přibližně 800 hlavních účastníků s neurčeným počtem členů navazující sítě. Členové gangu jsou převážně bývalí vojáci s rozsáhlým vojenským a polovojenským výcvikem. Pocházejí ze Srbska, Černé Hory a dalších bývalých jugoslávských států - pozůstatků bosenské války, kteří hledali nekonvenční způsob, jak využít v boji nabyté schopnosti. Přestože Pink Panthers při útocích často nosí střelné zbraně, tvrdí, že nestřílejí ani nezabíjejí lidi. Používají zbraně jako taktiku šoku a hrůzy, která má přinutit oběti podrobit se. O gangu je známo, že v mnoha svých operacích také využívali atraktivní ženy, většinou na průzkumné operace a jako hlídky při útoku. V roce 2013 byl natočen dokumentární film o gangu s názvem Smash & Grab: The Story of the Pink Panthers. Film prezentuje rozhovory s několika údajnými vůdci gangu, kteří vypovídají o své historii a odhalují některé dobře připravené plány a loupeže. Zaměřují se na luxusní klenotnictví ve světě a mají za sebou odvážné až drzé lupičské kousky, které jakoby kopírovaly scénáře hollywoodských filmů. Legendární ochrannou známkou Pink Panthers je jejich schopnost provádět pečlivě naplánované loupeže s přesnými útoky trvajícími jen několik minut. Někteří novináři jejich činy nazývají „terorem“ globálního klenotnického průmyslu. Za nepolapitelným gangem zůstávají stovky loupeží o hodnotě téměř jedné miliardy USD. Během šesti let vykradli Pink Panthers 120 obchodů ve 20 různých zemích. Gang v roce 2005 vyloupil klenotnictví v Saint-Tropez v tričkách ozdobených květinovým vzorem, než uprchl na motorovém člunu. V loupeži klenotníků Graffů v Dubaji v roce 2008 projelo osm členů gangu dvěma vozy audi výlohou, přičemž vzali hodinky a další položky v celkové hodnotě 8 milionů liber. Říká se o nich, že si pomáhají v maskování také protetickým líčením nebo převlekem za ženy.
Kradené šperky nejsou prodávány ve své původní podobě, ale slouží jako materiál k dalšímu zpracování. Vyrobí se zcela nový šperk, který se prodává za astronomickou cenu. Z té mají Pink Panthers pouze deset až patnáct procent. Jeden z kriminálníků to vysvětluje tím, že prodej za původní cenu je riskantní, neboť se potřebují zboží rychle zbavit. Jsou policii dobře známí a ta jde po nich. Těžko se jim také cestuje. Zákazníky panterů jsou bohatí ruští podnikatelé nebo sběratelé cenností z Izraele, Belgie nebo dalších evropských zemí.
„Pink Panthers nejsou žádnou organizací, to si vymyslel Interpol. Jsme pouhými povstalci z Balkánu, kteří bojují za válečné reparace a trestáme ty, kteří zničili náš stát,“ vykládá záměry gangu Rajko Čaušević ve svých mnohých rozhovorech pro média. Dříve byl kriminálníkem a dnes je úctyhodným majitelem realitní společnosti. To, že se nejedná o organizovanou skupinu, říká také dvaapadesátiletá Olivera Ćirkovićová (na snímku), která byla dvacet let členkou kriminální skupiny a tvrdí, že to co je vzájemně spojuje, je pouze způsob provedení loupeže. Ćirkovićová je bývalou profesionální basketbalistkou (má bronzovou medaili z ME juniorek) a o Pink Pantherech po sedmi a půl letech vězení napsala knihu. Má za sebou celkem 1700 vloupání v hodnotě jednoho milionu euro. Když se jí novináři ptali, zda-li by se znovu mohla živit loupežemi, odpověděla, že člověk, který to jednou dělal, to pochopitelně může opakovat.