„Jestli mi něco leze krkem, jsou to převlékači kabátů, ohýbali svůj hřbet, lhaním a podrazáctvím vyšplhali do čela cirkusu, který vede tento stát.
Vrahoun našňupal tolik koksu, že vedle něj jsem amatér, Vrahoun má syna vrahouna. Vrahoun TV-programem ubíjí i to málo v mozku, co má zkurvenej hloupej národ. Vrahounem v jedné televizi ve zprávách náhodně označili prezidenta Srbska.“
Jde o malý úryvek z knihy „Djubre“ (Odpad) populárního srbského sedmačtyřicetiletého rebelujícího spisovatele Marko Vidojkoviće. Jako vystudovaný právník se dal na dráhu novináře a napsal v roce 2004 knihu Kandže (Drápy) o studentských demonstracích proti Miloševićově režimu. Stal se rázem nejoblíbenějším a nejčtenějším autorem. Tehdejší situaci ve svých četných rozhovorech hodnotil tak, že sice Srbsko se odstraněním Miloševiće dostalo na cestu normálního státu, ale začátkem dvoutisíciletí dostalo tvrdou ránu se světovou ekonomickou krizí. On stejně jako ostatní mladí byli na tom nejhůře. Říká: „Mladí nemají žádnou šanci. Školou nám je youtube a vychovatelem ulice. Z bídy, ve které se mladí nachází, vzniká matroš pro extrémismus a fašismus… Jak vychovává balkánský kapitalismus své děti? Je to zákon silnějšího. Rodina, která byla kdysi základem života, je dnes zadluženým domovem opilých otců a nemocných matek.“
Toto vypráví Marko Vidojković před osmi lety v rozhovoru pro vydavatelství knih Laguna. Je zde další kniha z tohoto vydavatelství nazvaná „Djubre“ a plyne z ní stejný dojem, že se Srbsko z popisovaného „srabu“ ještě nevymanilo. Pochopitelně záleží, na skutečné realitě. Provládní média označují Vidojkoviće za zrádce Srbska.
Recenzenti ale dávají jeho románu „Djubre“ za pravdu. „Zásadní hodnotou na románu je vypravěč Dragiša, šedá eminence prezidenta Srbska - ´srbské Psycho´. Do něj Vidojković vložil veškeré negativní stereotypy o Srbech, včetně těch, které si o nich ostatní vytváří a Srbové sami si je budují,“ píše ke knize bosenský spisovatel Josip Mlakić. Chorvatský režisér Predrag Ličina o knize napsal: „Kdybych byl prezidentem Srbska a žili jsme podle knihy Fahrenheit 451, dal bych nejprve spálit knihu Djubre.“
Trochu jinak ale někdo režiséra Ličinu vyslyšel a spisovateli Marko Vidojkovićovi začaly chodit anonymy ve stylu jeho knih, že bude upálen nebo na kousíčky rozřezán. Autor dostal více jak stovku anonymů, které se neminuly výsledkem. Během celého minulého roku se Vidojković neodvážil vytáhnout paty z domu a sám dobrovolně byl uvězněný mezi čtyřmi zdmi. Údajně za celý rok byl sedmkrát venku na procházce.
Srbský, chorvatský a mezinárodní PEN klub spisovatelů se postavil za Vidojkoviće a žádá ve svém prohlášení srbskou vládu „provést rychlé a důkladné vyšetření všech hrozeb a zajistit spisovateli a novináři bezpečí.“