Po čtvrté v historii samostatné Černé Hory, to je od roku 2006, se budou konat 19. března prezidentské volby. Mají punc nejednoznačnosti, kterým směrem se země zmítaná politickou krizí vydá. Od srpna minulého roku má Černá Hora úřednickou vládu bez mandátu.
Proč se zdejšími volbami zabývat? Již jednou jsme v Balkánských zápiscích napsali: „V MALÉ PŮlMILIONOVÉ ZEMI BOJUJÍ VĚTŠÍ A VELKÉ ZEMĚ O SVŮJ VLIV“. Prezidentská funkce je sice zanedbatelná, ale prezidentské volby a jejich výsledek předurčí, kdy a jak se budou konat mimořádné parlamentní volby.
Vnitřní politika je roztříštěná do několika politických směrů. Současný prezident Milo Djukanović usiluje v pořadí již o svůj třetí mandát a zastával také několikrát pozici premiéra. Jako předseda postkomunistické Demokratické strany socialistů představuje levicové směřování, ale především prozápadní a protisrbskou orientaci. Zatím všichni černohorští prezidenti byli příslušníky Demokratické strany socialistů. Nyní se očekává, že tato strana to nebude mít jednoduché. V roce 2020 v parlamentních volbách po třiceti letech nadvlády socialistů byli poražení a ztratili také nadvládu na komunální úrovni i v důležitém hlavním městě Podgorici. Teď je to Djukanovićova poslední šance, jak si udržet moc, když stranu nedokázal za celou dobu svého letitého předsednictví ji reformovat a ta je u konce své někdejší popularity.
Proti Djukanovićovi a jeho Demokratické straně socialistů se postaví hlavní dva kandidáti, neboť třetí Aleksa Bečić, představitel strany Demokratická Černá Hora podle prognóz nemá šanci. Prvním z favoritů je Andrija Mandić, který je lídr prosrbské Demokratické fronty. Je podporovaný nejen Srby ale i církví. Druhým, a to velkým favoritem je Jakov Milatović z hnutí „Evropa sad“ (Evropy nyní). Hnutí je stále více populární a Milatović společně s dalším vládním politikem ministrem financí Milojko Spajićem se stali populárními jako reformátoři veřejných financí. Podařilo se jim zvýšit minimální příjem z 250 na 450 euro a průměrná mzda stoupla až na 700 euro. Na základě prosazení jejich reforem došlo rovněž ke zvýšení důchodů.
Mandát černohorského prezidenta je na pět let. Kandidát, aby uspěl hned v prvním kole musí mít více než 50 procent hlasů voličů. Druhé kolo se koná čtrnáct dní po skončení prvního kola.
Biljana Matijaševićová, novinářka z černohorského deníku Vijesti předvídá prohru Mila Djukanoviće. Na druhé straně tvrdí, že Djukanović ani po třiceti letech v politice nemíní z ní odejít. Jeho prohra bude mít negativní dopad na vývoj jeho Demokratické strany socialistů. „Bude přesto dále bojovat s velkou razancí ve volební kampani parlamentních voleb, neboť chce zůstat na jakékoli pozici v politice a to už jen z naschválu,“ píše novinářka.