Vučić promluvil v TV přenosu pro srbskou agenturu Tanjug jako poslední ze státníků bývalé Jugoslávie a hájil neutralitu Srbska. Již dříve mluvil o nebývalém velkém tlaku Západu na Srbsko, aby odsoudilo Kreml a svoji zahraniční politiku sjednotilo s politikou EU.

TELEVIZNÍ VYSTOUPENÍ VUČIĆE: SRBSKO ZACHOVÁ NEUTRALITU A CTÍ INTEGRITU UKRAJINY. NEBUDE ZAVÁDĚT VŮČI RUSKU SANKCE
Prezidënt Aleksandar Vučić vystoupil s prohlášením před občany po pátečním zasedání Bezpečnostní rady. Stručný obsah z jeho mnohabodového stanoviska.
Oba národy Ukrajiny a Ruska jsou bratrské. Podle OSN je nutné ctít nenarušení hranic a podle mezinárodního práva teritoriální integritu zemí. Srbsko se bude řídit zaváděním sankcí podle svých vlastních zájmů. Budou sankciováni srbští občané, kteří by se chtěli jako dobrovolníci účastnit konfliktů v zahraničí.
Srbsko bude především chránit své zájmy a potřeby, ale bude dále ctít tradiční přátelství. Víme, že to co předkládáme se mnohým nebude líbit. Srbsko ale již zažilo mnoho válek a ztratilo mnoho svých lidí, a proto tolik dbáme o míru.

PŘEDCHOZÍ PROHLÁŠENÍ JEDNOTLIVÝCH STÁTNÍKŮ ZÁPADNÍHO BALKÁNU
Chorvatsko se jednoznačně se postavilo na stranu Ukrajiny. Premiér Andrej Plenković ve zvláštním prohlášení uvedl: „Rusko zahájilo nevyvolanou agresi, čímž pošlapalo suverenitu Ukrajiny a mezinárodní právo. Jde o největší agresi od dob druhé světové války. Pošlapána byla charta OSN a ustanovení, na kterých je založena evropská bezpečnost. Rusko zasáhlo základy světové bezpečnostní politiky a nezávislosti států. Rusko je odpovědné za tuto situaci a vyzýváme ho, aby neodkladně stáhlo své síly z Ukrajiny.“ K tomu dále dodal, že Chorvatsko by bylo proti svým zásadám, kdyby se nepostavilo na stranu Ukrajiny. „Jsme připraveni humanitárně a technicky pomoci, přijmeme ukrajinské utečence, s čímž máme bohužel velké zkušenosti,“ řekl chorvatský premiér. Podobně se vyjádřil chorvatský prezident Zoran Milanović, který svolal bezpečnostní radu státu.
Podle posledních zpráv se dnes Srbsko oficiálně nebude ještě vyjadřovat a chce zvážit svá slova. Srbský prezident dnes konzultoval vše se světovými lídry a zítra v 18.00 vystoupí před občany. Překvapivé je prohlášení předsedy parlamentu a současného předsedy Socialistické strany Srbska Ivici Dačiće, který nečekal na oficiální vládní prohlášení. Dačić je názoru, že by se Srbsko nemělo připojit k odsouzení a sankcím vůči Rusku. Země, které to od Srbska požadují, podle Dačiće, mu v roce 1999 během bombardování nepomohly. „Jsme snad energetická velmoc a vše závisí pouze na tom, zda se připojíme k sankcím,“ ptá se Dačić. Odpovídá: „Již dost našich životů jsme obětovali pro jiné. Zachovejme si vztahy jak k EU, tak k Rusku a Číně. Nikdo nás nebude bránit, když nás Rusko a Čína přestanou bránit.“
Premiér Severní Makedonie Dimitrij Kovačevski pronesl prohlášení, ve kterém „ostře protestuje proti otevřené vojenské agresi vůči Ukrajině. Je to nejhorší způsob, jak řešit nedorozumění. Agrese proti Ukrajině je také hrozbou pro evropský a světový mír.“ Severomakedonská vláda doporučila připojit se k sankcím EU. „Zároveň se připojujeme k sankcím vůči ruským politikům a podnikatelům, kteří mají podíl na agresivních akcích na Ukrajině,“ uvádí se ve vládním prohlášení.
Slovinský premiér Janez Janša ve slovinské televizi řekl, že chápe těžkou situaci Ukrajiny a že Slovinci soucítí s Ukrajinci, neboť před třiceti lety na tom bylo Slovinsko stejně. Rusko je podle něj vojenská velmoc, ale není ekonomická, takže bude těžce postiženo sankcemi. Dále uvedl, že s polským premiérem Mateuszem Morawieckim dnes napsali dopis předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi, aby vypracoval plán pro rychlenou integraci Ukrajiny do EU do roku 2030. K tomu dodal, že k této výzvě se připojili další premiéři. Nakonec Janša řekl: „Probudili jsme se do jiného světa a Evropy. Proto jsou třeba odvážná rozhodnutí. Ale tato naděje je možná pouze tehdy, když se Ukrajina bude bránit.“
Kosovský premiér Aljbin Kurti se vyslovil pro jednotu s EU, NATO, USA a Velkou Británií v zájmu suverenity, územní integrity, nezávislosti a právo na sebeurčení Ukrajiny. Zasedal bezpečnostní štáb a jak Kurti uvedl, „jednalo se o opatřeních k největšímu možnému sladění s euroatlantickou orientací Kosova.“
Předsednictvo Bosny a Hercegoviny je v pohledu na události na Ukrajině nejednotné. Představitel Bosňanů Šefik Džaferović a představitel Chorvatů Željko Komšić se shodli. „Jde o temný a neklidný den,“ prohlásil Džaferović. Komšić navázal: „Země se připojuje k prohlášení členů EU o situaci na Ukrajině. V rámci našich možností se vynasnažíme pomoci Ukrajině.“
Jiného názoru je třetí předseda bosensko-hercegovského předsednictva a představitel Srbů Milorad Dodik. Vyslovil se, že „Bosna a Hercegovina zaujímá neutrální stanovisko v rusko-ukrajinské krizi a vojenském konfliktu.“