Do Prahy byly z Washingtonu ve vojenském speciálu převezeny ostatky generála Františka Moravce, někdejšího velitele československé rozvědky, který stál za atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Málo se ví, že povaha „Srbáka“ se skrývá za atentátem Heydricha. Tvrdí to alespoň přední český vojenský historik, bývalý voják Eduard Stehlík a předseda ÚSTR.
Plukovník Stehlík často píše a vypráví o tom, jak se k „srbství“ šéf československé zpravodajské služby dostal. V roce 1915 musel František Moravec narukovat do války a v roce 1916 byl jako velitel čety poslán na ruskou frontu, kde byl zajat. V květnu téhož roku se v Oděse stal důstojníkem 1. srbské dobrovolnické divize (viz snímek Čechů v divizi a Fr.Moravec). Bojoval se Srby na rumunské a potom na soluňské frontě. František Moravec byl v srbské armádě nepřetržitě od jara 1916 až do března roku 1918. Soužití se Srby jej tehdy hodně ovlivnilo a učinilo z něj opravdu tvrdého vojáka. O Češích zde sloužících, tedy také o Františkovi Moravcovi historik vojenství Stehlík píše: „Dá se říci, že když sledujete jejich kariéry ať už ve zbytku první světové války nebo za první republiky nebo za války druhé, tak najednou zjistíte, že do sebe nasáli něco ze srbské mentality. Nedělají se kompromisy a pokud neprorazili hlavou zeď, tak to znamená, že se rozeběhli málo, tak to zkusí znovu. Často jsou tvrdí, neústupní, ochotní a přebírali zodpovědnost. Myslím si, že toto jsou všechno věci, které potom František Moravec ve své další vojenské kariéře zúročil.“
Také sehrálo svoji rozhodující roli v plánu operace Anthropoid a atentátu na Reinharda Heydricha. František Moravec vymyslel odplatu za popravy jeho přátel a kolegů, když zprávy o vraždění, které Heydrich v protektorátu rozpoutal, se dostaly do Londýna k Moravcovi ve velice krátké době. „Byl to právě Moravec, který hrál klíčovou roli a rozhodl, že je potřeba, aby za to vraždění nacisté zaplatili. Je potřeba jim ukázat, že vracíme ránu za ránu. Je to reakce na říjnovou velkou popravu v roce 1941, kdy Heydrich nechal popravit třináct vysokých důstojníků československé armády, mezi nimi tři generály,“ komentuje situaci historik Eduard Stehlík. K tomu dodává: „Moravec dal k operaci Anthropoid rozkaz. Osobně se domnívám, že soužití se srbskou armádou během první světové války jej modifikovalo do té míry, že byl schopen určité věci řešit způsoby zcela nestandardními.“
Srbáci po první světové válce vytvořili v Praze Kruh srbských legionářů. Citujme jejich stanovy:
a) přispívati k zabezpečení a obraně čs. republiky a k jejímu vybudování v duchu
národní a demokratické svobody podle zásad, vytčených ve waschingtonské deklaraci
b) udržovati bratrské styky mezi čs. legionáři, kteří dobrovolně sloužili v srbské (jihoslovanské) armádě ve světové válce
c) sbírati materiál o činnosti v srbském vojsku
d) informovati veřejnost o této činnosti
e) udržovati přátelské styky s jihoslovanskými legionáři (Savez ratnih dobrovoljaca Kraljevine Jugoslavie) a jejich vlastí
Politická činnost Kruhu jest vyloučena
Mezi Srbáky patřili mimo jiných jak generál František Moravec, tak i generál Jan Sergěj Ingr, který byl československým ministrem obrany v londýnské exilové vládě a později velvyslancem v Haagu.