Loňského roku Agron Bajrami šéfredaktor deníku Koha ditore oznámil, že z důvodů pandemie a výjimečných opatření se zastavuje tisk deníku. S příkazem zastavit tisk všech novin a časopisů z epidemiologických důvodů přišel ministr zdravotnictví Arben Vitije. Mnozí mysleli, že se jedná o dočasné opatření.

Je to ale již rok, deník Koha ditore stále nevychází a mezitím podle vládního nařízení přestaly vycházet další tištěná média. Na stáncích v albánštině nenajdete žádné noviny ani časopisy, zatímco v severním Kosovu na stáncích je stále denně v prodeji srbský tisk.

Šéfredaktor deníku Koha ditore Agron Bajrami by se rád k tisku vrátil: „Řada a pravděpodobně nejvíce starších lidí, by si chtěli noviny fyzicky přečíst, dotknout se jich. Ale v tuto chvíli to není ekonomicky možné.“ Tím vysvětlil Bajrami zřejmý hlavní důvod, proč se noviny ani časopisy v Kosovou netisknou. Internetové noviny jsou jiným obchodním modelem. Noviny čelí těžkému boji ve snaze vzdělávat lidi.

Stánky a trafiky na Kosovu zchudly, zejí prázdnotou, když se přestaly prodávat i další noviny jako vysokonákladový deník Epoka e re, Bota sot, Kosova sot nebo Gazete tribun.

Srbský deník Politika se nedávno vypravil do albánské části jižní Kosovské Mitrovice, aby zjistil stav věci a trafikantka redaktorovi říká: „Již rok a půl neprodávám noviny. Lidé se občas ptají, zda noviny budou vycházet. Je moderní doba a již děti čtou v mobilu. Já prodávám, co se dá, počínaje kávou a konče vlaječkami.“ Srbský novinář tento stav porovnává se severní Kosovskou Mitrovicí, kde žijí Srbové a zde na stáncích noviny a časopisy jsou. Konstatuje, že stále v této části města platí ranní rituál, kterým je prodej novin. Trafikantka ze severní srbské Kosovské Mitrovice říká: „Když před třemi lety kosovská vláda zakázala srbský tisk, lidé byli jako bez hlavy. Více jim vadilo, že nemají noviny než nedostatek mouky nebo soli. Noviny jsou pro lidi něco jako blízký přítel.“

Šéfredaktor Bajrami říká, jak se museli kosovští novináři rychle přeškolit a naučit se pracovat online. „Tradiční noviny se nyní snaží přes internet chovat, jakoby vysílaly živě. S tím jsou ale spojeny obrovské náklady pro profesionální standardy,“ tvrdí Bajrami. Předseda kosovské asociace Print Media Council Imer Mushkolai podotýká, že online portály velmi často věnují větší pozornost spíše rychlosti zpráv než jejich přesnosti. „Navíc lidé, zejména starší, podle něj obtížněji rozeznávají skutečný příběh od falešných zpráv,“ upozorňuje Mushkolai na další negativní faktor, který nastal se zánikem tištěných médií v Kosovu. K tomu dodává: „Kosovo přestalo tak psát svou nedlouhou mladou historii a její tištěná podoba již nejméně rok neexistuje. Bez vládní podpory v těchto těžkých časech pravděpodobně nelze počítat a noviny se zřejmě již nezačnou tisknout.“