Jako jeden z důvodů, proč došlo k současné dramatické situaci na hranicích Srbska a Kosova je letošní zaspání Joe Bidena a Angely Merkelové. Není registrována žádná zásadní diplomatická ani jiná aktivita hlavních aktérů, kterými doposud byli USA a Německo představující EU. Pochopitelně, že „zádrhel“ není pouze v tomto diplomatickém zaspání.

Vztahy mezi Bělehradem a Prištinou se odehrávají prostřednictvím „Bruselského dialogu“ o normalizaci vztahů, kdy oba subjekty v roce 2013 se písemně zavázaly k vzájemnému jednání a řešení problémů. Jde například o uznání celních formalit, diplomů z vysokých škol, katastrálních map, policejní kontroly na hranicích a dalších záležitostí týkajících se energetiky, telekomunikací apod. Za nejzávažnější bod lze označit zakládání Sdružení srbských obcí na severu Kosova. O Sdružení se několik let jednalo a nakonec přestalo. Důležitost tohoto vyjednávacího bodu spočívá v tom, že Bruselský dialog má dva cíle: normalizaci vztahů a integraci srbské menšiny do systému života v Kosovu. Jednoho bez druhého nelze dosáhnout, a to je také klíčovou podmínkou pro vstup Srbska do EU.

Bruselský dialog se v tomto klíčovém bodě nedaří plnit, neboť Priština nemá zájem na zakládání Sdružení srbských obcí. Na druhé straně Bělehrad nemá zájem na energetické dohodě a považuje Kosovo za svoje teritorium. Dalším bodem sváru je otázka majetku, kdy Srbsko tvrdí, že řada objektů a nemovitostí mu na Kosovu patří.

Současnou situaci navíc zostřuje skutečnost, neboť obě strany se připravují na volby a političtí představitelé jednají v duchu předvolebního populismu. V tomto ohledu se mluví o hře nervů mezi Vučićem a Kurtim. Kdo neudrží nervy na uzdě, s největší pravděpodobností dopadne ve volbách špatně.

Před populismem varuje srbská opozice se slovy: „Vučić vystupuje jako Srb, který zachraňuje srbský národ před jinými. Jde o ‘modus operandi’ a jeho moc takto funguje již od roku 2012.“ Podobně reaguje kosovská opozice, když sociální demokrat Fatmir Ljimaj nabádá kosovskou vládu, aby zbytečně nevystřílela na Srby všechen střelný prach. Kurti na to nedá, apeluje a vyzývá kosovské Albánce, aby nyní v září bojovně oslavili třicetileté výročí referenda o své nezávislosti, kdy se postavili proti Miloševićovi (viz snímek).

Výsledkem je současné napětí na hranici, které pod tlakem EU a NATO s určitostí poleví. Borrell a Stoltenberg již oběma stranám telefonovali a Ursula von der Leyenová se osobně chystá do Prištiny a Bělehradu. Přesto jejich úsilí nemá úspěch, neboť vláda Kosova nemá zájem zakládat Společenství srbských obcí. Obává se většího politického vlivu Srbů v mezinárodním měřítku. Pro Srby pro změnu platí, že se drží argumentu etnických čistek v Kosovu, a proto nebudou uznávat jeho samostatnost.