Janez Škrubej, který jako důchodce dnes na zahradě sbírá švestky na pálenku, byl kdysi ředitelem slavné slovinské firmy na výrobu PC Iskra Delta. Byla to slavná léta začátků PC, která mnozí z nás mají v paměti jako dobu mladých počítačových nadšenců. Pamatujeme si na slavnou svazarmovskou skupinu 602, ze které vzešel editor T602 Richarda Kauckého nebo vzpomínáme na další vynálezce, ze kterých dodnes září antivirová firma Avast Pavla Baudyše nebo vyhledávač Seznam Ivo Lukačoviče. V garážích vznikal Apple nebo Windows.

V přelomové době přicestoval z americké firmy IBM do Slovinska Janez Škrubej (na snímku vlevo) a v kotelně v Linhartově ulici v Lublani v roce 1977 založil firmu na osobní počítače. Škrubejovi se v socialistické zemi podařilo již v roce 1978 vyrobit PC, které daroval prezidentu Josipu Brozu Titovi k narozeninám. První jugoslávský osobní počítač vytiskl prezidentovi jeho podobu a přehrál mu jugoslávskou státní hymnu. Škrubej s dalšíma klukama z Lublaně stojící na vlně nadšení se chtěli stát globální značkou a toužili předběhnout jedinečnou a slovutnou IBM. Byli to kluci znalí a podnikaví. Z Mnichova do Lublaně po kapsách pašovali čipy a když odletěli na zkušenou do Silicon Valley, zjistili, že se zde nudí. Američtí kolegové byli daleko za nimi. Co jediné z USA potřebovali, byl procesor. Vše ostatní si dokázali sami vyrobit. V 80. letech byli v Evropě jedinými, kteří vyráběli vlastní osobní počítače značky PC Trident (Triglav) bez licence. Byli natolik dobří, že si je v konkurenci IBM a Digital vybral Mercedes ke spolupráci. O jejich počítače a dovednosti byl zájem i mimo Evropu v Indii, Číně. Pro Rusko platilo embargo. Přesto se o ně Gorbačov osobně zajímal, neboť SSSR pochopil, že přes slovinské počítačové inženýry se může ledasčemu naučit. Chlapci z Lublaně se stali zároveň velmi bohatí, že si mohli dovolit vlastnit helikoptéru. Vydělávali na prodeji počítačů do Číny, kde budovali počítačovou síť a učili Číňany základy počítačové dovednosti.
V tu chvíli se CIA začala obávat, aby se počítačová technologie nenapomáhala Východu. Navíc se začala rozpadat Jugoslávie. Iskra Delta byla jedinou východní společností, která měla povoleno vyrábět počítače s americkým procesorem a jako taková se etablovala na východních trzích. Firma po spojení s další slovinskou společností Gorenje zaměstnávala kolem dvou tisíc pracovníků a stala se počítačovým gigantem ve východní Evropě. Američané se navíc dozvěděli, že agenti ruské KGB se snaží proniknout do slovinské firmy. Veškerá americká podpora po nařízení CIA a americké firmy DEC (Digital Equipment Corporation) pro Slovince skončila. Zanikla tak největší východoevropská výroba PC. Později se také přišlo na to, že společnost v zájmu jugoslávských politiků instalovala v roce 1985 čínské tajné policii počítačovou síť skládající se ze 17 amerických počítačů VAX.
Na podkladě těchto zkušenosti napsal bývalý ředitel firmy Iskra Delta Janez Škrubej knihu „The Cold War for Information Technology: The Inside Story“. Na podkladě knihy vznikl dvouhodinový slovinský dokumentární film „Iskre v času“.