„Bosenská vesnice Klisa nedaleko Zvorniku v Republice srbské. Lidé zde žijící jako „šehid“ na Abrahámově cestě. Byli odvedeni do Bílého potoku a brutálně zabití. Jsou to přátelští lidé, našel jsem je jako své druhy, srdečně mě vítali. Naprosto jsem byl přesvědčen, že hlasovat budou pro mě. Místo toho přišli ti, kteří silou a mocí si přejí vládnout. Korupcí nás Bosňany poškodil Milorad Dodik.“

Tak to po nedělních volbách v Bosně a Hercegovině napsal jeden z bosňáckých kandidátů Ćamil Duraković. Kandidoval na místo místopředsedy v Republice Srbské a noviny píší, že v této vesnici muselo jít bezesporu o volební podvod.
Dalším volebním podvodem nazývají některá média rozhodnutí vysokého mezinárodního představitele pro Bosnu a Hercegovinu Němce Christiana Schmidta. Ten během volebního dne rozhodl navýšit počet mandátů v parlamentu na osmdesát. 23 jich bude z každého ze tří konstitutivních národů a jedenáct ze zbytku jiných etnik. Chorvatský prezident Zoran Milanović tvrdí, že náhlá změna ovlivnila neúspěch bosenských Chorvatů ve volbách. Opravdu je zajímavé, že po dvacet let ve čtyřech volbách bosenští Chorvaté si nikdy sami nevybrali svého zástupce do parlamentu. Vždy je přehlasovali Bosňané, kteří tak určili, kdo bude Chorvaty zastupovat. Stal se jím opět Željko Komšić.
V této atmosféře se odehrály v neděli v Bosně a Hercegovině volby. A jak dopadly?
Jistotou ve volbách byl Milorad Dodik. Tentokrát ale nebyl suverénní jako dříve. Dodikovy myšlenky, hesla se léta nemění a každému je jasné kam a jak cílí. Na paty mu šlapala Jelena Trivićová ze Strany demokratického pokroku (Partija demokratskog progresa – PDP). Nejen Ćamil Duraković, ale mnozí další tvrdí, že Dodik vyhrál díky volebnímu podvodu a mluví se o tom, že prezidentské křeslo v Republice Srbské zatím nemá zcela jisté.
V předsednictvu Bosny se objeví již počtvrté za sebou za Chorvaty citovaný Željko Komšić.
Největším hitem bosenských voleb je volební debakl Bakira Izetbegoviće. V Bosně se nemluví o ničem jiném než o konci dynastie Izetbegovićů. Bakir je syn Alije Izetbegoviće, předsedy ještě socialistické Bosny a Hercegoviny, později prvního předsedy bosenského předsednictva a spoluzakladatele Strany demokratické akce, které je dnes Bakir Izetbegović předsedou. Říká se, že za jeho porážku může manželka Sebija, kterou srovnávají s Elenou Ceaușescu nebo Lady Macbeth. Spíše je to tím, že Bakir Izetbegovic se stal pro Bosňany symbolem korupce a klientelismu. V bosenském předsednictví jej nahradí Denis Bećirović ze Sociálně demokratické strany, který je věčným aparátčíkem v pozadí bosenské politiky. Komentáře o něm mluví, že je představitelem bosenské občanské společnosti a má blízko k bosenskému Islámskému společenství.
Hlavní signál vyslaný z bosenských voleb do zahraničí je, že nic se radikálně nemění. Mírová smlouva z Daytonu zůstává zachována s tím, že USA drží palec před Rusy na pulzu zdejšího „koronálního“ systému.

(Na obrázku označeni červenou šipkou zleva Komšić – Dodik – Bećirović, nejpravděpodobnější předsedové)