Dnes je pro Chorvaty památní den sv. Jeronýma, Sophronius Eusebius Hieronymus, také Hieronymus ze Stridonu. Byl křesťanským spisovatelem, jedním z církevních Otců a učitelů církve, teologem a překladatelem bible do latiny. Katolická církev jej řadí vedle sv. Ambrože, sv. Augustina a sv. Řehoře Velikého mezi čtyři velké západní církevní Otce. Dalmatinci ho považují za svého hlavního světce a chtějí po něm pojmenovat letiště ve Splitu.
Se svatým Jeronýmem to ale není vůbec jednoduché. Přihlásili se Slovinci, že jde o jejich světce. Dokonce v roce 2019 se konalo ve Slovinsku třídenní sympozium historiků o světci, kde badatelé přednášeli své nejnovějším poznatky o svatém Jeronýmovi. Slovinci umístili rodné město Stridom do středu slovinského Krasu u místa Sežana. Navíc to oficiálně zapsali do encyklopedie Britannica. Oporu našli také v tvrzení papeže Benedikta z roku 2007, který měl uvést, že Jeroným se narodil roku 347 ve Slovinsku. To Chorvaty rozzlobilo, hledali papežovu citaci a Slovincům dokázali, že se papež o Slovinsku vůbec nezmínil. Naopak, že pozdravil poutníky z chorvatského Vrsaru.
Se svatým Jeronýmem je to složité a obvykle kolem jeho svátku nebo výročí se chorvatská média rozepíší o jeho místu narození a jeho původu. To, že Jeroným je Dalmatinec nerozporují a opírají se o starý latinský zápis, kdy Jeroným napsal: „Bože odpusť, neboť jsem Dalmatinec (Parce mihi, Domine, quia Dalmata sum”).
Kde by se mělo nacházet město nebo obec Stridom se Chorvaté dohadují. Ve svých úvahách píší, že Stridom se nachází u dnešního Bosanskog Grahova, jiní si myslí, že je to dnešní Stržnj u Tomislavgradu a někdo uvádí pomyslné místo mezi Bugojnem a Uskopljem, což je v Bosně a tak by zdejší Bosňané měli právo Jeronýma považovat za svého. Chorvaté se utěšují, že ať se narodil kdekoli, bylo to místo, kde žili Chorvaté. Proto je jejich světec.
S jistotou víme, že dvacet let pracoval na překladu Bible z hebrejštiny a řečtiny a jeho překlad byl používán staletími. Tridentským sněmem byl označen za učence a těch za dvě tisíciletí má církev pouze třicet. Stal se patronem učitelů a studentů. Dokonce vznik hlaholice byl Chorvaty kdysi falešně připisován sv. Jeronýmovi. Svatý Jeroným se těšil v Římě velké autoritě, kdežto Cyril a Metoděj byli z hlediska Říma „řečtí cizáci“. Pokud si chtěli Chorvaté udržet liturgii ve vlastním jazyce a písmu, bylo pro ně mnohem lepší, když vznik hlaholice přisuzovali svatému Jeronýmovi.
Omyl se rozšířil i do Čech a na Moravu. V roce 1347 pozval český král Jan Lucemburský do Prahy chorvatské mnichy, aby tu znovu zavedli slovanskou liturgii. Karel IV. založil pro tyto mnichy na Novém Městě Pražském klášter sv. Jeronýma a Panny Marie později známý jako Emauzy.
Jak je to nakonec s původem svatého Jeronýma? Narodil se v oblasti dnešní Dalmácie, která patřila Římu a římské území se rozprostíralo až k řece Sávě. Sv. Jeroným byl proto Římanem, nebo mohl také být pořímštěným Ilirem. Chorvaté se na toto území přistěhovali až 220 let po jeho smrti, a proto nemohl být Chorvatem. Současnost ale mnohé osobnosti dávné minulosti zařazuje původem do zemí, které se nyní na tomto teritoriu nachází bez ohledu na tehdejší okolnosti. Svatý Jeroným je ale natolik univerzální a to, že zemřel 30. září roku 420 v Betlémě, kde se narodil, tak jeho vzor dodává tomuto příběhu ještě větší univerzalitu. Nechť Chorvaté a Dalmatinci jsou hrdí, že se sv. Jeroným patřící mezi nejvýznamnější světce s největší pravděpodobností narodil na jejich území.