Ministři vnitra EU v posledních dnech vyslovují vůči Balkánu a zejména Srbsku znepokojení nad zvýšeným přílivem uprchlíků. Švédská politička, která je komisařkou pro vnitřní záležitosti EU Ylva Johanssonová si k problému vynucuje jednání s nejvyššími politiky Srbska.

Česko v rámci svého předsednictví navrhlo zavést pro Srbsko vízum do schengenských zemí, které bylo v roce 2009 zrušeno. Johanssonová sdělila, že proběhla jednání o problému mezi prezidentem Vučićem a předsedkyní Ursulou von der Leyenovou, kdy měl prezident projevit vstřícnost ke ztotožnění vízové politiky s EU.
Vízová politika Srbska se od EU liší zhruba u dvacítky zemí. Znamená to, že do Srbska mohou občané těchto zemí přicestovat bez víza, zatímco do EU potřebují vízum. Počet 228 240 nelegálních migrantů je nejvyšší od roku 2016 a jenom letošního září nelegálně přišlo do EU 33 380 uprchlíků, což je rekord. Podle Ylvy Johanssonové nejvíce EU vadí, že Srbsko má bezvízový styk s Tuniskem, Kubou, Indií a Burundi. Právě z těchto jmenovaných zemí se zvýšil v Rakousku počet žadatelů o azyl. EU registruje 22 zemí, se kterými má Srbsko bezvízový styk.
Přístup Srbska analyzoval švýcarský web SRF.ch a upozornil, že letos z Rakouska týdně proudí do Švýcarska 1000 migrantů. Podle autora článku padá plná vina na Srbsko. Někteří západní novináři se ptají, zda nejde o strategický záměr Srbska posílat migranty do Evropy. Na to odpověděl švýcarský expert na Balkán Florian Bieber: „Srbsko má vlastní zahraniční politiku a snaží se udržovat dobré bilaterální vztahy s různými zeměmi. Zejména s ohledem na skutečnost, že tyto země podporují srbský postoj ke Kosovu. Utváření mezinárodních aliancí je pro Srbsko největší prioritou. Prezident Vučič sice spolupracuje s Putinem, ale nepřijímá od něj rozkazy jako Lukašenko. Vučič si dělá vlastní politiku a využívá ji k tlaku na EU. “ K tomu Bieber dodal: „Vučič je mistr v inscenování krizí, které pak dokáže znovu vyřešit. Před rokem se například stal případ, kdy se mnoho Íránců chtělo dostat do EU přes Srbsko. Tehdy EU vyvinula tlak a Srbsko znovu zavedlo vízovou povinnost pro Írán. Celé by to mohlo být pokusem odvrátit pozornost EU od jiných problémů napínajících vzájemné vztahy. Ale jde o čistou spekulaci.“
Uvedenou skutečnost evropští politici znají a dobře vědí, že za vízovou politikou Srbska stojí otázka neuznání Kosova. Tím se dostává kosovská otázka opět do středu pozornosti. Podmiňuje nepřímo nelegální migraci do zemí EU. Srbsko ústy svého prezidenta Vučiće sice přislíbilo sladění své vízové politiky s EU, ale stěží bude ochotné zavést vízovou politiku například pro Tunisko, které odměnou neuznává Kosovo.
Je třeba také vidět, že příliv nelegálních migrantů je pro Srbsko velkou zátěží a bude muset kvůli sobě problém nějakým způsobem řešit. V Srbsku panuje stále více protiimigrantská atmosféra. Extrémní pravicové skupiny toho využívají k cílení útoků na cizince a migranty.