Nehledě na to, že se dnes ve Slovinském Brdu koná summit EU o zemích západního Balkánu, kterého se účastní nejvyšší představitelé zemí sedmadvacítky, tak Chorvatsko a Srbsko vedou mezi sebou slovní válku.

Jejich vztahy se dostávají opět na bod mrazu. Chorvatský ministr zahraničí Gordan Grlić Radman dnes kritizoval Srbsko pro jeho „hanebné chování“. Důvodem se stala učebnice srbské gramatiky „S reči na dela“ (Od slov k činům) pro žáky základní školy. Žáci osmé třídy se učí, že „srbština, slovinština, makedonština a bulharština spadají do skupiny jihoslovanských jazyků“ a „Chorvaté, Bosňané a někteří Černohorci nazývají srbštinu chorvatským, bosenským a černohorským jazykem.“

Chorvatský ministr ve svém prohlášení uvedl, že se diví, jak může Srbsko, kandidát členství v EU, porušovat mezinárodní dohodu a právech a ochraně národnostních menšin z roku 2004. „Nejedná se pouze o neuznání chorvatského jazyka, ale i falšování historie,“ řekl ministr Grlić Radman a připomenul další podle něj provokativní citace, jako: „srbský Dubrovník“ nebo „srbská Dalmácie.“

Poznámka chorvatského ministra se týkala také fragmentace chorvatštiny a bunjevského nářečí ve Vojvodině, kde žije chorvatská menšina, která takto mluví. „Srbská politika se vměšuje do problematiky národní identity Chorvatů ve Vojvodině,“ řekl Grlić Radman.

Do srbsko – chorvatského sporu se nezávisle na předchozím případu dostal v těchto dnech rovněž chorvatský prezident Zoran Milanović, když naštval Srby svým výkladem o srbském městě Subotica. Hodlal chorvatskou menšinu v Srbsku upozornit na její kořeny: „Subotica měla v roce 1900 až sto tisíc obyvatel, zatímco Záhřeb pouze šedesát tisíc a Split patnáct tisíc. Ze statisíce byli z padesáti procent Chorvaté - Bunjevci. Bylo to největší chorvatské město, které se však propadlo, neboť mu nebylo přáno a souzeno.“ Ve své provokativní řeči Milanović dále pokračoval: „Je Subotica světem Chorvatů? Určitě větším než mají Srbové v jakékoli obci v Chorvatsku. Subotica ale není chorvatským světem k tomu necílím. V tomto městě žijí Chorvaté a dříve jich tam bylo více, jak v kterékoli srbském městě Srbů.“

Kdo jsou Bunjevci? Je to chorvatské etnikum žijící ve třech teritoriích (Podunají, region Primorje-Lika a Dalmácie), které spojuje společné kulturní elementy a specifické „ikavské“ nářečí. Letos v květnu byl tento dialekt v Subotici uznán jako oficiální jazyk. Chorvaté to považují za srbskou provokaci a jejich velvyslanec v Bělehradě Hidajet Biščević podal stížnost s tím, že Bunjevci nemají svůj stát. Bunjevci byli vyzváni, aby používali jako úřední jazyk chorvatštinu.

„Rozdíl mezi jazykem a dialektem není čistě lingvistickou záležitostí, ale spíše politickou. Dialekt, který získal společenskou prestiž, má svoji písemnou podobu, institucionální podporu, učí se ve školách, píše s ním, existuje jeho literární podoba, tak ten se stává jazykem,“ tvrdí profesor lingvista Ranko Bugarski z bělehradské univerzity.