Chorvatská média jsou nadšená a píší ódy na Víta Rakušana a švédskou ministryni Ylvu Johanssonovou.

Deník Jutarnji popisuje drama při hlasování: „Spekulovalo se o informaci, že údajně Německo a Lucembursko chtějí blokovat Chorvatsko, aby protlačily Bulharsko s Rumunskem. Zároveň deník Financial Times uvedl, že by Chorvaty mohlo zablokovat Maďarsko… Spekulace neměly dlouhého trvání a po přestávce padlo rychle rozhodnutí o přijetí Chorvatska. Další dva kandidáti zatím zůstávají v očekávání. Rakousko bylo proti oběma a Nizozemsko proti Bulharsku.“

Deník Jutarnji cituje Víta Rakušana: „Měli jsme během jednání výbornou spolupráci a upřimně je to společný úspěch chorvatského ministra a českého předsednictví.“

Deník dále píše, že o přijetí Bulharska a Rumunska by se mohlo opět jednat na schůzce šéfů zemí EU, která bude 15. a 16. prosince v Bruselu. „České předsednictví se pokusí najít východisko, aby aspoň s určitou podmínkou byla dána zelená vstupu těchto dvou zemí do Schengenu. Řešení podporuje Evropská komise, která tvrdí, že rozšířením schengenského prostoru se stává EU silnější a nikoli slabší,“ uvádí deník Jutarnji.

Místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež vítá vstup Chorvatska do Schengenu, neboť podle něj kolem 90 až 93 procent Čechů cestuje k Jadranu autem, což by se nyní mělo usnadnit. Zároveň upozornil na další chorvatskou změnu pro české turisty, kterou je přijetí eura. Podle něj dojde stejně jako na Slovensku ke zvýšení cen zhruba o deset procent. Zároveň ale turisty uklidňuje, že postupem času se ceny do léta vrátí na původní úroveň. Jan Papež také lituje rozhodnutí, že do Schenegnu nevstupuje Rumunsko a Bulharsko.


LICOMĚRNOST EVROPY

Přijetí Chorvatska nijak nepřekvapilo. Vídeňák si nyní autem zajede do Zadaru k moři odpočinout za necelých sedm hodin jízdy. Radost mají také častí návštěvníci Jadranu Němci a přiznejme si, že my také jsme raději jezdíme k Jadranu než Černému moři. Proto v tu chvíli rakouský ministr vnitra Gerhard Karner nehrozil prstem Chorvatsku skrze proudící migranty a namířil prst jen proti Bulharsku a Rumunsku.

Rumunský premiér Nicolae Ciuca , který byl rozhodnutím zklamán a to komentoval slovy: „Chápeme, že problém nelegálního přistěhovalectví je v řadě členských státech politicky citlivý, ale zablokováním vstupu Rumunska do Schengenu nepřinese Rakousku výsledek, který očekává.“

Stejně reagoval premiér Bulharska Rumen Radev. Považuje za nesmysl rozhodnutí odmítnout jeho zemi: „V podmínkách krize - bezpečnostní, ekonomické, sociální je nelogické, abychom byli mimo schengenský prostor. Vede to k ekonomických ztrátám. Bulharsko splňuje více jak deset let všechna technická kritéria. Členstvím v Schengenu by Bulharsko mohlo ještě lépe střežit hranice. Neakceptujeme neustálé uvalování dalších a dalších podmínek, které jsou již zcela mimo kritéria pro členství v Schengenu.“

Zajímavá je skutečnost, právě Nizozemsko a Rakousko jsou v Bulharsku prvními dvěma největšími investory.