Řecké slovo – název „Zeitenlik“ pochází z tureckého „zeytin“, což je „oliva“, dá se přeložit také jako olivový sad a v Srbsku se názvem „zejtin“ pojmenovává „olej“. Řecky „Ζέιτενλικ“ je jedním ze hřbitovů spojenců z první světové války. Jsou zde hroby asi 20 000 srbských, francouzských, britských, italských, ruských, řeckých vojáků a také bulharských válečných zajatců. Všichni zahynuli v bojích na soluňské frontě.

Hřbitov naleznete v Soluni v ulici Lagkada asi 1,5 km od centra. V těchto místech za první světové byla Hlavní nemocnice srbské armády a po vzniku hřbitova bylo zde pochováno kolem 7500 Srbů.
Dohodu o zřízení spojeneckých hřbitovů podepsali 20. listopadu 1920 řecký generální guvernér Soluně Anastasios Adossides a spojenci Vojvoda Živojin Mišić, generál Jean Noël Boucher (Francie), polní maršál George Francis Milne (Spojené království) a plukovník Curgio Giamberini (Itálie). Řecká vláda koupila pozemek (70,000 m²), kde měl hřbitov vzniknout a postoupila ho spojencům k užívaní, zatímco údržba hřbitovů byla ponechána na jejich vládách.
Stalo se, že Savo Mihailović vedl skupinu, která shromáždila ostatky vojáků ze soluňského bojiště. Také hřbitov byl postaven na návrh srbského architekta Aleksandara Vasiće a materiál ke stavbě byl přivezen ze Srbska. Na mauzoleum a kříže byl použit kámen z lomu Momin Kamen, který se nachází u obce Džep v Srbsku. Mozaika v kapli je na motivy ze středověkých srbských fresek a je dílem řeckého umělce Voila.
Nakonec prvním strážcem hřbitova byl vybrán Savo Mihailović a jeho synovi Đurovi jako nastupujícími správci se podařilo hřbitov navzdory nacistickému drancování knih a relikvií uchránit. Po válce Srbsko vybralo finanční prostředky a v roce 1969 byl hřbitov zrekonstruován. Na vchodu průčelí je umístěn železný nápis „Srbský vojenský hřbitov“. Správcové Savo Mihailović jeho syn Đuro Mihailović bydleli v domě postaveném ně a jejich rodinu přímo na hřbitově. Oba byli pohřbeni v Zeitenliku. Savo zemřel v roce 1928 a Đuro Mihailović zemřel v roce 1961. Následníkem, strážcem a kurátorem hřbitova se stal syn Đorđe Mihailović, jak podle tradice přechází funkce strážce z pokolení na pokolení. Také žil v domě správce se svou ženou a dcerou.
Đorđe Mihailović včera zemřel ve svých 96 letech. Ačkoli jsou pohřby v Zeitinliku zakázány, vydalo Srbsko zvláštní dekret, který umožnil Đorđemu být poslední osobou zde pohřbenou. Rodina Mihailovićů pochází z Černé Hory a již přes 100 let byla strážcem srbského hřbitova, kde celou dobu žila a měli řecké občanství. Posledním přáním zesnulého Đorđe Mihailoviće bylo, aby dostal srbský cestovní pas, což se mu v roce 2020 splnilo.
Nyní zůstává na Srbsku rozhodnout, kdo bude další strážcem hřbitova, když podle tradice to má být muž a po Đorđu Mihailovići zůstala jen dcera.