Poslední jednání srbského prezidenta Vučiće s dalšími nejvyššími představiteli jiných zemí nejsou pouze politického ale také ekonomického charakteru. Srbská média přichází se zprávou, že Srbsko se má stát menšinovým vlastníkem nukleární elektrárny v maďarském městě Paks (na snímku). Každému je jasné, že taková zpráva nevyplyne ze dne na den a zřejmě musela již proběhnout vzájemná jednání.

Připomeňme, že Vučić jednal s Orbánem koncem září v Budapešti. „Pokusíme se jednat s Maďary. Navrhnu premiérovi Orbánovi desetiprocentní menšinový podíl na jaderné elektrárně v Paksu, což by znamenalo investici 500 milionů až miliardu euro. Znamenalo by to, že bychom mohli odebírat část zde vyrobené elektřiny a tím bychom byli energeticky stabilní,“ citují média prezidenta Vučiće. Připomeňme, že Maďarsko chce za ruské účasti rozšířit o dva bloky svoji jadernou elektrárnu za spolupráce s ruskou společností Rosatom. Jde o dlouho uvažovanou stavbu na základě mezivládní dohody v roce 2014 s půjčkou na stavbu od Ruska. Státní půjčka až 10 miliard eur (cca 260 miliard korun) má krýt 80 procent investičních nákladů na Paks II. Stavba měla již začít v roce 2018, ale má zpoždění.

Srbsko nemá jadernou elektrárnu, ale je jimi ze všech stran obklopeno od Maďarska, přes Rumunsko, Bulharsko a konče Slovinskem. Nyní se ozvalo také Chorvatsko, že uvažuje o budování vlastní atomové elektrárny. Tato situace vede k měnícím se názorům na jádro v Srbsku. Rade Basta ředitel státního podniku Bělehradské elektrárny pro Večernje novosti prohlásil, že je třeba zrušit moratorium na budování jaderné elektrárny v Srbsku a začít zkoumat možnosti zahraničních investic pro její stavbu. „Zvu všechny americké a evropské energetické společnosti, stejnou měrou finanční fondy k jednání o strategickém a investičním projektu v Srbsku,“ řekl ředitel Basta médiím.

Všechny tyto úvahy a plány jsou na delší čas a není divu, že Srbsko nyní jedná s Ruskem o dodávkách plynu a netřeba zdůrazňovat, že proti jiným zemím má výhodnější geopolitickou pozici. V současnosti má Srbsko prostřednictvím balkánské cesty tureckého plynovodu zajištěn plyn za cenu 270 dolarů za tisíc metrů krychlových plynu. Pro srovnání ceny tohoto množství dosahují nyní až čtyřnásobku – 1200 dolarů. Nyní se ale Srbsko nachází před velmi obtížným jednáním o dalších dodávkách plynu. Prezident Vučić odjíždí 25. listopadu na jednání do Moskvy, kde má s ruským prezidentem Putinem hovořit o smlouvě na patnáct let. Srbský prezident již uvedl, že Rusové navrhují cenu 800 dolarů za tisíc krychlových metrů, což Vučić komentoval, že je to pro Srbsk příliš vysoká cena.

Srbský expert pro energetiku Miloš Zdravković uvedl pro Večernje novosti, že Srbsku kapacitně chybí dvě elektrárny o výkonu 700 megawatt. Proto mimo výstavby jaderné elektrárny navrhuje modernizaci tepelné elektrárny Kolubaru B – Kalenić. Přibližně 52% elektřiny se v Srbsku vyrábí z hnědého uhlí dolovaného pánvi Kolubara.