Jestliže v červenci a srpnu roku 1683 velkovezírovi Karovi Mustafovi se nepodařilo dobýt Vídeň, což bylo v pořadí již druhé obléhání, napotřetí se to podařilo Srbům spojenými s Turky. Žije jich zde dohromady něco přes 150 tisíc.

Web rakouského deníku Kronen Zeitung oznamuje ve svém titulku: „Více než každý třetí Vídeňan pochází ze zahraničí“. V článku se pak píše: „Obyvatelé města, kteří se nenarodili v Rakousku, každým rokem rostou“. Zatímco před 20 lety se podíl cizinců pohyboval kolem 17 procent, dnes považuje rakouskou metropoli za svůj nový domov téměř 37 procent.“ K tomu autor článku dodává, že 36,7 procenta Vídeňanů se narodilo v zahraničí.

Když hraběte Starhemberka v létě 1683 vyřadila z boje proti Turkům úplavice, museli přispěchat na pomoc Poláci respektive polsko-habsbursko-německé vojsko, vedené také polským králem Janem III. Sobieským. Že by Poláci se zde od té doby usadili? V ulici Lassallestrasse ve Vídni-Leopoldstadtu je na ceduli jednoho obchodu polsky napsáno „Otwarte“. Majitelkou je Slawa Krupa a má na starosti obchod s nápoji z Polska. Přišla do Vídně v roce 1987 a podniká zde od roku 2004. „Našimi vlajkovými produkty jsou dubová vodka, medové víno a pivo. Samozřejmě vše z Polska, přestože Vídeň je můj domov,“ říká polská podnikatelka.

Kdepak Poláci, nejvíce je přistěhovalců z Balkánu a co nepodařilo velkovezírovi Mustafovi, tak se zdařilo současným Turkům, je jich ve Vídni podle nejnovějších statistik celkem 66 tisíc. Od té doby zde pamatujeme kávu, kterou obránci Vídně považovali za krmivo pro velbloudy. Ale arménský obchodník Deodat věděl, o co se jedná a otevřel ve Vídni první kavárnu v Evropě. Takže nikoli Turci, ale Arméni začali u sousedů s kávou. Turci se nechali zahanbit také v současném obléhání Vídně a to Srby, kteří jsou největší cizí etnickou skupinou považující se za Vídeňáky. Je jich zde celkem 90 tisíc. Dalšími národnostmi následujícími za Srby a Turky a jsou v pořadí Němci, Poláci, Bosňané a Rumuni. Celkem v necelé dvoumilionové rakouské metropoli (přesně 1,897 milionů obyvatel) žije 701 700 přistěhovalců. Článek upozorňuje, že ve vídeňských školách více než 52,5 procenta studentů má za mateřštinu jiný jazyk než němčinu. Údajně ve čtvrti Favoriten je číslo ještě vyšší.

Deník Kronen Zeitung nakonec představuje úspěšného třiapadesátiletého srbského obchodníka se sportovními potřebami Radovana Tomase, který s hrdostí prodává dresy s nápisem oblíbeného rakouského fotbalisty srbského původu Marka Arnautoviće. Podnikatel přezdívaný Rado přišel do Vídně v roce 1989 a v roce 1994 otevřel svůj první sportovní obchod.

JAK JE NA TOM PRAHA? V Praze je celkem 228 tisíc cizinců (v roce 2020). Nejvíce je zde Ukrajinců (necelých 60 tis.), následují je Slováci (necelých 35 tis.) a Rusové (26 tisíc). Cizinců v roce 2020 z bývalé Jugoslávie lze uvést pouze pro celé území Česka: Bosna a Hercegovina 2253, Černá Hora 225, Chorvatsko 3163, Severní Makedonie 2377, Slovinsko 571, Srbsko 5846.