Část titulku uvedená v uvozovkách, je vypůjčena od bosenského politického komentátora Nedžada Latiće. Ten ve svém komentáři popisuje a snaží se odhalit skutečné úmysly EU s Bosnou a Hercegovinou.
Před několika dny rozhodla EU po několika letech zahájit s Bosnou a Hercegovinou zahájení přístupových rozhovorů. „Vaše místo je v naší evropské rodině,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel a rozhodnutí označil za klíčový krok na cestě balkánského státu do Evropské unie.
Cesta třímilionové etnicky rozdělené země k přístupovým rozhovorům byla dlouhá i komplikovaná. Teprve loni v prosinci získala Bosna kandidátský status, aby se zařadila mezi další čtyři čekající západobalkánské země - Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko, Albánie. Připomeňme, že na summitu v Soluni v roce 2003 byla zemím západního Balkánu slíbena evropská perspektiva. Navíc uveďme, že Bosna a Hercegovina vstup do EU koncipovala, koncipuje jako svoji nejvyšší prioritu, a to jako všelék na všechny poválečné výzvy. Mantra evropské integrace je natolik všudypřítomná, že v Bosně neexistuje politická strana namířená proti EU ani žádná nevládní organizace, které by se postavily proti EU. Od bývalých komunistů až po náboženské vůdce, drtivá většina veřejných osobností se vyslovuje pro EU. Málokdo přemýšlí o budoucnosti Bosny bez EU. Proto v Bosně zapůsobilo jako šok, když loni v prosinci byly přístupové rozhovory EU uděleny pouze Ukrajině a Moldavsku. V Sarajevu se ptali, proč ne Bosně?
EU a islám
Mnohé komentáře se od té doby soustřeďují na jedno téma na jeden důvod zdrženlivosti Evropy a míní tím islám. Západobalkánská média si všímají, že mimo Bosny, zejména země jako Albánie nebo Severní Makedonie jsou rovněž blokovány a neexistuje žádný pokrok v jednáních s EU. Vina je svedena na islámskou populaci těchto zemí. Sice v západní Evropě je mnohem více muslimů, než v těchto balkánských zemích dohromady, ale roli hraje jiný než demografický faktor. „Na rozdíl od muslimské populace v západní Evropě balkánští muslimové uplatňují politickou moc ve čtyřech zemích (míní se tím – Albánie, S. Makedonie, Bosna a Kosovo). To je odlišuje od demograficky větších, ale politicky marginálních komunit v EU. Země jihovýchodní Evropy s významnou a politicky relevantní muslimskou populací mají být drženy na uzdě,“ vysvětluje sarajevský politolog Hamza Karčić důvody, proč tyto země jsou brzděny ve vstupu do EU.
Od dob Javiera Solany, který nejen byl v devadesátých letech vůdcem Evropy a NATO, ale podílel se i na mírové smlouvě o Bosně. Tehdy se Evropa otočila k Bosně zády. Platila přímá úměrnost zatímco Evropa bohatla, Bosna stejnou rychlostí chudla a upadala do beznaděje.
Poslední dobou se začala karta otáčet. V roce 2022 EU posílá do Bosny 71 milionů euro finanční pomoci a koncem minulého roku se začíná hovořit o možnosti zahájení zahájení přístupových rozhovorů. Náhle země jako Francie, Nizozemí nebo Dánsko, které dosud blokovaly jednání s Bosnou, povolily. Náhle nikomu nevadí, že nejen v etnicky ale i politicky rozdělené Bosně jsou lidé jako proruský Milorad Dodik nebo lídr levice Željko Komšić. Důvod podle bosenských médií je v tom, že se karta v ukrajinském konfliktu výrazně otočila proti Kyjevu. Média citují nejmenovaného západoevropského diplomata, který tah s Bosnou nediplomaticky vysvětluje: „Pokud vedení EU rozsvítilo zelenou (pro Bosnu), musíme si všimnout priorit, které jsou určeny nikoli zásluhami, ale geopolitikou nutností.“
Civilizační posun z nutnosti
V Bosně a možná i ve zbývajících balkánských zemích s muslimskými etniky si uvědomují evropského „civilizačního posunu“ který nastává podle na začátku jmenovaného bosenského komentátora Latiće (https://thebosniatimes.ba/91149/evropa-vise-nije-krscanski-klub-latic-umjesto-da-ovo-bude-veliki-civilizacijski-dogadjaj-evropske-birokrate-su-ga-svele-na-brak-iz-nuzde/). Ptá se: „Jsou si vůbec evropští politici vědomi okamžiku, že přijímají bosenské muslimy do společenství evropských křesťanských národů... Tímto činem se ruší mýtus, kdy EU existuje coby křesťanský klub… Dosud byla teorie, že Bosna stejně jako Kosovo nebo Turecko se nikdy nestanou členy EU, neboť jde o muslimské země.“
V Bosně a Hercegovině pochopitelně si uvědomují, že krok, který byl před několika dny učiněn pro vstup této země do EU, byl učiněn z nutnosti. Ostatně to začátkem měsíce uvedla německá ministryně zahraničí Analena Bearbocková, když poznamenala na adresu západního Balkánu (https://www.anews.com.tr/americas/2024/03/04/german-fm-baerbock-western-balkan-security-stability-vital-for-eu): „Nemůžeme si dovolit šedé zóny kdekoli v Evropě a musíme společně udělat vše, co je v našich silách, abychom uzavřeli prostory, které Rusko může využít pro svou politiku destabilizace, dezinformací a infiltrace.“
Není divu, že celou záležitost analytici bosenského webu The Bosnia Times uzavřeli slovy namířenými proti Srbsku: „Pod evropským deštníkem se budou moci Bosňáci snadněji moci ubránit agresivním choutkám Bělehradu, které jsou definovány jako myšlenky a vize o ´srbském světě´.“