Včera (28.10.) si Češi v Srbsku připomněli státní svátek. Na fb-stránkách České besedy píší: „Danas je češki državni praznik ´Dan osnivanja Čehoslovačke Republike´ (28.10.1918).“ Zároveň připomínají o deset let později 1928 otevření Českého domu v Bělehradě, kde dnes sídlí Česká beseda a který má být předán zpět českému státu.

Když Srbové píší o svých Češích nejčastěji se zmiňují o životě v nejmenší srbské vesnici nebo alespoň ve Vojvodině. Média s nostalgií, neboť Srbové mají k Čechům vřelý vztah, uvádí, že vesnice Češko selo je na pokraji vymření. Žije zde necelých třicet lidí, a přitom ještě před více než pětačtyřiceti lety zde byla dokonce škola. Národní svaz české menšiny (Česká národní rada) se snaží vesnici na severovýchodě Srbska v regionu Banát popularizovat, aby se sem přitáhli další obyvatelé.

V Srbsku žije již méně než dva tisíce Čechů, neboť asimilace a odchod do vlasti jejich počet zdecimoval na polovičku. Stejný osud potkal Čechy v sousedícím Rumunsku, kdy zdejší Češi po vstupu země do EU odešli. Nejvíce Čechů žije v Banátu ve vesnici Kruščica, kde je také dostatek dětí a plné školy. Češi, kterých žije v Banátu údajně kolem sedmi set, se sdružují v České besedě a chodí do kostela sv. Václava. Nejbližší město je Bela Crkva, kde se mluví česky a ve zdejším bělocerskevském okrese je čeština úředním jazyce. Čeština se dokonce učí v některých školách.

O vesnici Češko selo se letos postarala Česká beseda, která na jaře renovovala české etnografické muzeum vytvořené z bývalé školy v roce 2011. Obyvatelé vesnice sem dali své předměty připomínající Čechy a Českou republiku.

„Zdejší Češi se rádi hlásí k tomu, že jsou Češi a že česky mluví aspoň ti, kteří k tomu mají příležitost. Smíšená manželství a okolí ve kterém se nachází, vše mělo vliv na to, že stále méně se používá čeština,“ řekl před několika lety pro srbský rozhlas a televizi Jaroslav Bodnar z České národní rady. Dodal, že se přitom podařilo český kulturní prvek dochovat i přesto, že mizí české školy.

Dodejme, že česká menšina mimo Banátu žije také v obcích na jihu Srbska v regionu Šumadija.

Není známo jak, ale v Čechách se stalo Česko selo populární a svědčí o tom četné fb - příspěvky a fotografie slavnosti a Festivalu paprikaš - „Paprikašijada“. V tu dobu se sem z okolí a z Čech sjede mnoho lidí a nejmenší srbská vesnice se mnohonásobně rozroste a nabude na vážnosti. Celý festival stojí a padá na starosti zdejších a pomáhají jim sponzorskými dary i Češi z Čech. Letos se „Paprikašijada“ konala 15. srpna ve větším rozměru v rámci Rock festivalu „Srpski Banat 2021“, když přijeli také Češi z Čech a české kapely.

RECEPT NA VOJVODINSKÝ PAPRIKAŠ: Následující větu netřeba překládat: „Ima li neko jelo po kojem se najviše poznaje ukus Vojvodine?! Odgovor je naravno paprikaš.“

Ve Vojvodině ale místní přiznávají, že je to především maďarské jídlo obsahující hodně cibule a na oleji předpřipravené maso. Nejlepší je, když se vaří v kotlíku na mírném ohni. Zde v receptu je použité telecí a najdete recepty s klobásou, drůbežím nebo s vepřovým masem.

(1kg telecího, ½ kg cibule, 3 stružky česneku, 1 mrkev, 10dkg celeru, 1 pálivá paprika, 15 dkg slaniny, 2 rajčata, 3 lžičky mleté papriky, 1 l červeného vína a sůl, pepř, bobkový list)

Maso se slaninou krátce osmažíme na oleji, vyjmeme z nádoby a posolíme, popepříme. Do stejné nádoby dáme mrkev, cibuli, česnek, celer a papriku. Smažíme několik minut a přidáme maso s rajčaty. Vše přelijeme vínem a dáme vařit. Čím déle vaříme, tím je parikáš lepší. Dobrou chuť!