News
Impuls k oběma demonstracím dala výzva kosovského premiéra Aljbina Kurtiho k rušení barikád i za cenu životů srbských demonstrantů (na snímku obě akce).
V květnu roku 1945 měla chorvatská nacistická armáda – Ustašovci a jejich civilní příznivci namířeno do britského zajetí. Na Bleiburském poli je ale zmasakrovala jugoslávská partyzánská armáda. Počet obětí dodnes není přesně známý, ale odhaduje se kolem 65 až sedmdesáti tisíc. Zde v Bleiburgu byl po válce vybudován památník na iniciativu katolického chorvatského kněze žijícího od roku 1944 v Rakousku Vilima Cecelja.
S tím si mnozí badatelé lámou hlavu, že právě Srbové slaví Slavu, zatímco Rusové, Rumuni, Bulhaři, Řekové a další pravoslavní nikoli. Zajímavé je, že zásluhu na zkoumání původu Slavy a pravoslaví u Srbů má český historik a zakladatel české balkanistiky Konstantin Jireček (1854 -1918).
Paul Taylor, britský politolog zabývající se Balkánem zestručnil svoji „obrannou studii“ o Balkánu (Seize the geopolitical moment The Western Balkans and European security) pro evropskou verzi webu Politico a píše v článku, že „představitelé EU musí přehodnotit integraci šesti malých, ekonomicky nestabilních zemí Balkánu s celkovým počtem obyvatel méně než 18 milionů do EU, jinak riskují, že Rusko s Čínou využijí tento region ke svým mocenským hrám.“
Ruský politolog a novinář Fedor Lukjanov, ředitel Valdajského diskusního klubu a předseda Rady pro obranou a zahraniční politiku ve své stati otištěné v časopise Rosijskaja gazeta se snaží přijít na kloub současným problémů mezi Srbskem a Kosovem a vidí v tom klíčovou roli Západu.