Ve slově „rozcestník“ je cítit tajemno. Slunce se začíná prodírat mezi mraky, křovím, osvětluje cestu, ze které uskakují pro nás neznámé existence a krčí se v úkrytu, kde je nevidíme. To je Punta Planka (fotografie). Přibližujete-li z moře, lámou se zde největší vlny Jadranu. Náhle pro změnu necítíte neslyšíte nic – nastala bonaca – nejtišší ticho a klid.
Punta Planka je hrob četných mořeplavců. Řecká gálie se prodírá vlnami neviděna, sama nevidí bouří. Z bonaci se náhle zvedl vítr, rachotí vlny o útes, kormidlo, plachty, vesla nefungují a z bílé rozvášněné mořské pěny se vynořuje zlověstný mys Dioméda. Tak řečtí mořeplavci, Ilirové, Římané poznali místo, kde se jako na rozcestníku Jadran pod Rogoznicí dělí na severní a jižní. Je zde zároveň moře nejkrutější a nejsilnější. Mořeplavci se modliki k Diomédeu, kterého bůh moří Poseidón a větru Eol nechávali, aby uklidnil bouře a zachraňoval mořeplavce. Stejně tak v roce 1062 se zde s divy moře utkal uherský král Koloman. Modlil se k panně Marii, k Diomédovi. Skály již prorážely dřevěný bok lodě, když zjevila se v mracích na cestě skrytá neznámá existence neznámé tváře přicházející po moři k lodi a zachraňující loď s posádkou. Legendy vypráví, že to byl benediktinský mnich Jan Trogirský. Jemu byl jako již biskupovi zde postaven v roce 1324 kostelík a byl prohlášen za světce. Posvátné místo je jen deset metrů od moře, jeho zdi vystaveny bouřím, vlnám a soli.
Punta Planka je nejvystrčenější místo chorvatské pevniny do moře hned proti Itálii. Je to místo, kde se střetávají severní a jižní větry, cyklony, anticyklony a mořské proudy. Jsou zde nejvyšší vlny a největší větry. Je zde ale také nejčistší a nejprůhlednější moře. Když je bonaca – klidné moře, tak je zde zaručeně nejklidněji na celém Jadranu. Klid, bezvětří.
Historik Timaeus ve 4. století před naším letopočtem popsal neobvyklé povětrnostní okolnosti, které mys obklopují. Tento specifický popis povětrnostních podmínek nad Diomedovým mysem patří k nejstarším popisům meteorologických jevů v celé Evropě.
Na dohled mysu se na ostrůvku tyčí a vlnami bičován je maják Mulo. Byl postaven v roce 1873. Do nedávna se na něm nepřetržitě žilo, než byl zcela automatizován. Na jedinečném místě pobývaly generace strážců majáku a jejich rodin. Dnes není nikdo, kdo by poslouchal mohutné vlny narážející do zdí…
Nikdo zde nebydlí a mimo náhodných turistů se vystrčenému místu každý vyhýbá. Punta Planka je rozcestník a každý se vydá buď na sever nebo na jih. Stejně jako vy po 31. prosinci si najdete cestu dalším rokem…