Neděle dopoledne. Byl jsem s modlitbou u pravoslavného kostela na Olšanech. Modlil jsem se k dávno zesnulým rodičům a nedávno zesnulé sestře za pokoj duše. Vidím známou tvář vyčnívající nad ostatními, byl to Jaromír Jágr. Místní slepý žebrák se k němu tulil, cosi mu vyprávěl. Jágr se usmíval a říkal jsem si, že se chce spíše modlit. Až v tramvaji mi došlo, že jsem se zapomněl pomodlit za Noleho, který večer hraje finále US-Open. Uklidnil jsem se, že stejně záleží, jakou bude mít formu. Stejně Jágr si mohl myslet o svém Kladnu. Kladenští rytíři večer prohráli.
Jeden z nejznámějších světových filosofů Slovinec Slavoj Žižek ve svém rozhovoru pro bosenskou redakci mezinárodní televize „N1“ propojenou se CNN a působící na Balkáně mluvil o možných východiscích pro Bosnu a Hercegovinu.
„Dělnice plakaly, když jim bourali továrnu. Sinjská ´Dalmatinka´, kdysi zaměstnávala až 2650 pracujících.“ To je titulek článku z dnešního webu deníku Slobodna Dalmacija, který popisuje okolnosti, příčiny demografického úpadku oblasti města Sinj, které se dnes říká Dalmatinská Zagora.
Čtení současných reportáží a zpráv z Černé Hory je neradostné. Panuje naprosté rozdělení názorů, které se od sebe diametrálně liší a představují dvě strany. Mezi nimi je barikáda. Jen vystřelit a oheň vzplane.