Milo Djukanović vládne v Černé Hoře již třicet let z části jako premiér a poslední léta jako prezident. Snad proto mu obzvláště srbská média přezdívají král Milo.
Pro britský deník The Independent napsala: „Samozvaní ´zametači´ vzali na sebe nelehký vlastenecký úkol ´vyčistit´ dynamitem chorvatská města od domů, jejichž majitelé byli Srbové. Uklízeči ve své horlivosti někdy používali špinavé metody, třeba potřísnění domu kolektivními sračkami. Zabezpečili tím, že nežádoucí vlastník domu ho navždy opustí.“
Bulharsko prožívá stejně názorové rozpory uvnitř společnosti, když jsou lidé rozdělení válkou na Ukrajině.
Jeden z jeho proslovů byl pro mnohé z odpůrců kontroverzní a premiér Djindjić jej pronesl tři týdny před atentátem: „Mezinárodní společenství by mělo vědět a vzít vážně do úvahy, že po hrozivém bombardování v roce 1999, po deseti letech macešského chování vůči nám, ti lidé přesto říkají, chceme se stát součástí světa, který na nás seslal bomby a který nás šikanoval, který nás nebere vážně, který nám škodí. Přesto chceme být dílem tohoto světa.“