Na konci osmnáctého a začátku devatenáctého století s úpadkem Osmanské říše se otevřela „otázka Východu“, jak dále. Nejednalo se o nic „menšího“ než boj o „evropské Turecko“. To si mezi sebe chtěly rozdělit Rusko a Rakousko. Proti bylo britské království, které raději podporovalo Turky, než aby soupeřící křesťanské velmoci se dostaly k jižnímu moři.
Když autor Balkánských zápisků vybíral jak fb-stránky (viz https://www.facebook.com/BalkanskeZapisky) graficky uvést, rozhodnutí rychle padlo na postavu Gavrila Principa a s ním spojeného Sarajevského atentátu. S jeho postavou začínají úzké vztahy Čechů a Srbů. Jde o dvě skutečnosti spojující Srbsko s Čechami.
Jakmile dojde na hudbu, zapomenuty jsou veškeré sváry a příkoří.
Srbská a švýcarská média opět vytáhla na světlo případ Dicka Martyho, kterému je vyhrožováno vraždou. Podnět dala švýcarská státní televize, která s ním měla rozhovor, ze kterého vyplývá, že bývalému vyšetřovateli v případu zločinů kosovské osvobozenecké armády UCK a speciálnímu vyslanci Rady Evropy i po tolika letech stále hrozí smrt. On a jeho rodina žijí pod ochranou policie.