Kosovský premiér Aljbin Kurti vyvolal před několika týdny v Kosovu velké napětí prohlášením o recipročním neuznávání srbských osobních dokladů a registračních tabulek automobilů. 18. srpna jednali v Bruselu společně v dalším kole rozhovorů Kurti a Vučević a k ničemu nedošli.
K zmírnění napjaté situace a ve snaze o pokrok ve vztazích Bělehradu a Prištiny jednají tento týden s oběma stranami jak zástupce EU Miroslav Lajčák tak představitel USA Gabriel Escobar.
Čím více sledujete-li jednání kosovských Srbů a čtete jejich prohlášení a komentáře na internetu, abyste co nejvíce pochopili zdejší jejich situaci, tím více dospíváte k názoru, že vrcholní politici obou stran i zahraniční vyjednávači jsou naprosto mimo. Nakonec se vám zdá, že na Kosovu to nemůže dobře dopadnout. Už jenom proto, že zdejší Albánci si přejí vznik samostatného státu, který za několik let stejně přestane existovat, aby se připojil k Albánii.
PROTEKTORÁT V KOSOVU
Současná situace vznikla v roce 1999 po akci bombardování NATO a následném vyjednávání míru finského prezidenta Martiho Ahtisaariho, ruského vyjednávače a bývalého premiéra Viktora Černomyrdina a náměstka americké ministryně zahraničních věcí Stroba Talbotta . To se konalo začátkem června 1999 na venkově nedaleko Moskvy v Kuncevu v bývalém Stalinově letním sídle. Chyběl Slobodan Milošević, který byl v Bělehradě a za dva roky v červnu již putoval k soudu do Haagu. Zde se dohodl mandát NATO v rámci jednotek OSN, kdy NATO bude mít operační velení. Ahtisaari odjel s Černomyrdinem do Bělehradu, kde Miloševičovi přečetl podmínky. Dodal k tomu: „Toto je jediná nabídka dohody, jaká existuje. Nemám pravomoc to nijak měnit. Máte volbu buď ty podmínky přijmout teď, anebo se vystavit dalšímu bombardování - a možná i pozemní invazi .“ Třetího června Milošević dohodu přijal a Skupština ji odsouhlasila. Od té doby je stále stejný stav s rozdílem, že ruská vojska z Kosova odešla.
NEJEDNOZNAČNÁ SITUACE
Dnes se Srbové v Kosovu cítí být dáni napospas. Svědčí o tom jejich slova na sociálních sítích. Například FB „Glas Kosova a Metohije“ píše: „Hanba vám. Myslíte si, že můžete sedět v Bělehradě chladit si šampus, psát na počítači a nás s holýma rukama nechat bojovat nejen s Albánci, ale také s okupanty z NATO nebo policií EULEKS.“
Je zde také slyšet nesouhlas se srbskými zástupci v kosovském vedení: „Proč se více než 80 tisíc kosovských Srbů nevzbouří proti srbským nomenklaturníkům… Drazí bratři a sestry povolili jsme, aby naším hlavním městem se stal Brusel, naší zemí byla EU a naším hlavním ochráncem se staly USA. Raději, ať nežijeme!“
Ze všeho vyplývá, že horní srbská věrchuška nerozumí těm dole. Sice se jí hodí, když občas Srbové postaví proti kosovským Albáncům barikády, ale už nerozumí tomu, že na barikádách přes den se pečou papriky na ajvar a večer v hospodě vymění ajvar se Šiptary za lozovaču. Nikdo ze Srbů zatím moc neví, kdo je „Severní brigáda“, která po chodnících, silnicích a zdech domů Severní Kosovské Mitrovice začala tento měsíc psát: „Bez obav. Jsme tady a čekáme“ (viz snímek).
Na co se čeká? Politikům zbývá jen několik dní na domluvu o Kosovu. Nedomluví-li se pak premiér Kurti hrozí svými opatřeními vůči Srbům neuznáváním srbských osobních dokladů a registračních tabulek automobilů. Naopak Srbové hrozí neposlušností, barikádami a je zde neznámá „Severní brigáda“.
Předsedkyně Evropského hnutí kosovských Srbů Rada Trajkovićová, srbská opoziční politička, se snaží varovat. Vystoupila proti bělehradskému vedení a tvrdí, že je to Vučić, kdo chce vyvolat napětí a rozmíšky v Kosovu. Dokonce ho obvinila, že s Merkelovou učinil dohodu, že majetek včetně státního v Kosovu a Metohiji bude patřit jen Kosovu. „Vše jim daroval a Srby teď navádí k destabilizaci Kosova,“ řekla Rada Trajkovićová.
KDO TO ZVLÁDNE?
Výše uvedené svědčí o složité a nešťastné situaci v Kosovu. Lze se jen ptát, zda vrcholní politici obou stran, ale i zahraniční vyjednávači dokonale znají zdejší poměry a chtějí jim vyjít vstříc. Zda jim více nezáleží na osobním postavení než na vyřešení desetiletí trvajícího konfliktu. Z Kosova se může stát Severní Irsko, kde Severní Mitrovice bude jakýmsi Belfastem a „Severní brigáda“ bude jakousi srbskou IRA.