Titulek sumarizuje slova srbského prezidenta Vučiće na Valném shromáždění OSN. Jeho projevu dávalo Srbsko velkou diplomatickou a propagační váhu, neboť prezident vystupoval hned po Zelenském a chtěl toho okamžiku maximálně využít.

Stejně jako Zelenskyj hovořil i Vučić anglicky. Na konci Zeleskij řekl ukrajinsky „Sláva Ukrajině“ a Vučić pro změnu srbsky: „Nechť žije Srbsko“. Po obou projevech se ozval potlesk. Opoziční srbská média ale upozorňují na to, že kabinový tlumočník se po projevu Vučiće uchechtnul a s ním někteří delegáti v sále. Měla to být reakce na konečnou srbskou zdravici, čímž na Valném shromáždění OSN chtěli západní delegáti naznačit nesouhlas se srbskou politikou odmítání embarga Rusku.
Západním delegátům vadilo také to, že Vučić využil projevu ke srovnání ukrajinských problémů se srbskými. Poukázal na licoměrnost Západu a řekl: „Hovořil zde Biden, že Rusové provedli invazi na území cizího státu. Vážím si Bidena, ale co se stalo v roce 1999, bylo stejně bezohledné. Bylo napadeno Srbsko, které neokupovalo cizí území. Jak vysvětlit pravidla, která mají stejně platit pro všechny.“ A podobně dále pokračoval: „Slyšeli jsme o agresi, narušení teritoria Ukrajiny a mnozí uvádí, že jde o první konflikt v Evropě od druhé světové války. Pravdou je, že ale prvním narušením integrity země bylo napadení Srbska.“ Vučić se pléna ptal: „Jaký je rozdíl mezi suverenitou a integritou Ukrajiny a Srbska?“ Odpověděl: „Zatím jsem od vás neslyšel racionální odpověď.“
Hlavním motem jeho projevu bylo: „Neuznáváte samostatnost Dombasu, zato uznáváte samostatnost Kosova!“ Nakonec vyslovil tezi: „Mezinárodní právo, které velmoci surově pošlapaly, je jediným stéblem naděje k přežití malých zemí a jedinou obranou proti narušení řádu na Zemi.“
Prezident Vučić využil návštěvu v sídle OSN také k jednání s některými státníky, aby jejich země zrušily uznání nezávislosti Kosova. Některé země již vzaly zpět uznání Kosova, například Gabon, Somálsko nebo v Jižní Americe Antigua a Barbuda. Očekává se jednání s přibližně osmi státy a Srbsko bojuje o neuznání Kosova od Egypta, Dominikánské republiky, Kostariky a Peru.
Počet zemí ve světě uznávajících a neuznávajících Kosovo je zhruba stejný - 98 pro a 97 proti. Největší počet zemí (58), které uznaly Kosovo byl zaznamená hned v roce 2008, kdy provincie Kosovo vyhlásila nezávislost.
Významným podporovatelem nezávislosti Kosova je Albánie a často se mluví o budoucím jejich spojení v jednu zemi. Včera se albánský premiér Edi Rama v televizním projevu vyslovil, že Srbsko by mělo uznat Kosovo a také se mu omluvit. Edi Rama to považuje za konec a finále v dlouhodobém procesu uznání Kosova. Pro Srby nepříjemný názor završil ještě horším prohlášením, že chce v říjnu v Radě Evropy vystoupit a kritizovat ji, že přijala zprávu Dicka Martyho. Švýcarský diplomat byl zvláštním zpravodajem a vyšetřovatelem Rady Evropy a vypracoval zprávu o zločinech Kosovské osvobozenecké armády (UCK). Rama zprávu neuznává a její údaje považuje za nepravdivé. Albánská kritika Martyho zprávy vyplývá z toho, že UCK používala ke zločinecké činnosti (obchodování s lidskými orgány) také území Albánie.