Média včera i dnes byla ve vášni nad tahem Vučiće, který zvýšil bojovou pohotovost srbských vojsk u hranic s Kosovem. Některá dokonce stále opakovala dokola, že je to důsledek sporu o SPZ, aniž by si uvědomovala, že jde o zástupný problém. Barikády Srbů na severu Kosova vznikly na podkladě akcí kosovské policie a zatýkání Srbů, mezi nimi srbského bývalého policisty Dejana Pantiće. Mimochodem, ten byl dnes puštěn do domácího vězení.

Srbové, kteří převážně žijí v enklávě na severu Kosova, mají zde čtyři obce včetně Kosovské Mitrovice a jsou pobouření akcemi kosovského premiéra Aljbina Kurtiho. Ten nařídil boj proti kriminalitě a to včetně zatýkání kriminálních živlů v srbských obcích. Srbové to interpretují podobně jako případ automobilových SPZ, že se jedná pouze o snahu ovládnout mocensky srbské enklávy, které se svým způsobem vymykají z dosahu moci kosovským státních orgánů. Tím by se premiéru Kurtimu podařilo ovládnout celé Kosovo a vyloučil by vliv Srbska. Zatím zde jako silové složky fungovaly pouze jednotky kosovské policie složené převážně ze Srbů společně s jednotkami Eulexu a KFOR. Kosovským Srbům se dosud dařilo bránit přístupu čistě albánských kosovských ozbrojených sil na sever Kosova, i když nikoli stoprocentně. Nyní Aljbin Kurti využil protestního odstoupení kosovských Srbů z kosovských institucí, soudnictví, parlamentu a policie, což vyprovokoval svými akcemi. Začal do nich dosazovat jednak kosovské Albánce a také jemu oddané kosovské Srby. Ty považuje Bělehrad za pátou kolonu.
Postupnými kroky chce kosovský premiér přelstít srbský odpor jednak přímo v Kosovu a podobně na mezinárodním poli vstupem do různých mezinárodních institucí a de facto prosadit kosovskou nezávislost, jejíž uznání by pak bylo již jen pouhým stvrzením a podepsáním daného stavu.
Ani v zahraničí se mu to zcela nedaří, což je dáno neuznáním Kosova přibližně polovinou členských zemí OSN a především pěticí zemí EU (Slovensko, Rumunsko, Španělsko, Řecko a Kypr). Například se to projevilo letos v říjnu při zasedání evropských zemí v Praze při zakládajícím zasedání Evropského politického společenství (EPC), kdy jednotlivé delegace nemohly použít své národní vlajky a to díky Kosovu. To se sice účastnilo zasedání ale nikoli jako stát a nemohlo tedy prezentovat svoji vlajku. Tak vlajky nebyly raději protokolárně připuštěny vůbec.
Všichni vědí, že v Kosovu i přes veškerá dosavadní jednání jde o patovou situaci. Kosovo je podle rezoluce RB OSN č.1244 z roku 1999 stále součástí Srbska, a přitom je všemi ale uznáván zdejší protektorát NATO, který představují jednotky KFOR a americká vojenská základna Camp Bondsteel.
Vše výše popsané jsou předpoklady, proč srbská armáda nebude a nemůže zasahovat v Kosovu a proč musí kosovský premiér zaručovat veškerá práva kosovským Srbům. Na čem vše zmrzlo ve vzájemných jednáních, je neuznávání samostatnosti Kosova ze strany Bělehradu a naopak Priština odmítá připuštění určité autonomie srbským obcím na severu Kosova v podobě Sdružení srbských obcí.
Existuje tzv. francouzsko-německý plán řešení sporu v Kosovu, který předpokládá tichý souhlas Bělehradu s nezávislostí Kosova a jako protihodnota má být založeno Sdružení srbských obcí. Obě strany toto řešení odmítají a naopak, jak nyní vidíme zostřují situaci. Není nutné zdůrazňovat, že důvodem jsou vnitřní problémy, kdy oba lídři Kurti i Vučić tím zesilují svojí moc a hrají na národnostní strunu. Jedinou zemí, která má skutečný vliv na rozhodování především kosovských představitelů jsou USA. Z jejich strany byl zde jmenován proto zkušený diplomat Christopher Hill, který má významný podíl na dohodě v Dytonu o Bosně a v Kosovu již působil jako zvláštní velvyslanec v kritické době 1998-1999 (mimochodem má zásluhu na řešení severokorejské nukleární krize v r.2007). Nyní například zpražil Kurtiho, když odmítl vpustit do Kosova srbského patriarchu Porfirija a uvedl, že to se již nesmí stát. Velký zvrat v Kosovu se očekává před americkými volbami, kdy zřejmě jako v minulosti Trump se bude chtít prezidentský kandidát pochlubit řešením kosovské otázky. Nikoli náhodou evropský vyjednávač Miroslav Lajčák mluví o tom, že v příštím roce dojde k „měkké“ dohodě, aby v roce 2024 došlo ke konečnému podpisu.
Naopak právě před hodinou oznámil prezident Vučić, že SRBOVÉ SE STÁHNOU Z BARIKÁD. Údajně byly ze strany EU a USA jim dány garance. Lze spekulovat, ale pravděpodobně půjde o to, že kosovská policie nebude na severu Kosova již zatýkat Srby a toto přenechá Eulexu.