V podobě excelové tabulky zaslalo ukrajinské velvyslanectví v Bělehradě některým srbským médiím sdělení o správné terminologii nazvané „Correct Terminology on Russian Aggression against Ukraine“ (viz obrázek).

Dokument podle deníku Novosti a webu B92.net obsahuje návod, jak „správně“ referovat o válce na Ukrajině. Jsou to tři kolonky, kde v první je příklad „nesprávného to je ruského narativu války“, zatímco druhý sloupec uvádí „správnou verzi“. Třetí kolonka pak uvádí k tomu vysvětlivky.
Například podle ukrajinského ministerstva zahraničí je chybou psát o „ruské speciální vojenské operaci na Ukrajině“, ale je třeba „správně“ napsat, že se jedná o „ruskou nikým nevyprovokovanou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala v roce 2022.“ „Chybné“ je označit působnost „ruských představitelů v Doněcké, Chersonské, Luganské a Zaporožské oblasti.“ Podle ministerstva se jedná o „představitele ruské okupační správy v dočasně okupovaných částech Doněcké, Chersonské, Luganské a Zaporožské oblasti Ukrajiny.“ Stejně tak je nesprávné uvádět, že „válka na Ukrajině není genocidou“ nebo použít výrazu „anexe ukrajinského území“. Naprosto lživé je psát, že „sankce vůči Rusku vyvolaly potravinovou a energetickou krizi.“ Obzvláště je z hlediska novinářské objektivity na pováženou doporučení, že je „nesprávné“ psát, že „obyčejní Rusové nejsou odpovědní za ruské zločiny“, ale mělo by se psát, že „každý Rus je odpovědný za ruské zločiny na Ukrajině, pokud podporuje režim ruského prezidenta Putina a jeho akce.“
Jeden ze srbských novinářů to označil za snahu o cenzuru. Redakce deníku Novosti telefonovala na ukrajinské velvyslanectví, které jim potvrdilo autenticitu zaslaného dokumentu. Deník cituje vyjádření velvyslanectví: „Jedná se o doporučení, které jsme poslali médiím, aby při přípravě článků nebo doprovodných textů používaly správnou terminologii, která se dotýká války na Ukrajině.“

MOŽNÝ ZDROJ UKRAJINSKÉ „NÁPOVĚDY“ PRO BALKÁN
Záměr zřejmě vychází z ukrajinského Centra pro strategickou komunikaci a informační bezpečnost. To má také na svých stránkách nejen určité terminologická rovněž doporučení, co je špatně naspané a jak to uvést na pravou míru. Centrum publikovalo materiál o „ruské propagandě v balkánských zemích“ („Russian Propaganda in Countries of Balkan Region: Pro-Kremlin Narratives in Local Online Media“). Jde o analýzu online médií v zemích balkánského regionu na základě monitoringu, který provedl ukrajinský sociální startup LetsData v lednu až únoru 2023. Úkolem bylo zjistit míru vlivu ruské propagandy. Výzkum se opíral o strojové čtení online médií a analyzoval pro-kremelské psaní, když balkánská média píší o ukrajinské armádě a zaměřují se na její údajnou „bojovou neschopnost“. Například podle studie píší: „Ukrajinská armáda má velké potíže: její bojeschopnost náhle klesla“. Mimoto uvádí o „ukrajinské armádě jako hrozbě pro civilní obyvatelstvo“. Naopak vychvalují a oslavují úspěchy ruské armády. Pak se zde podle studie píše o tom, že „Evropa je vyčerpaná a zranitelná kvůli vojenské pomoci Ukrajině. Armády jsou oslabené“. Dále „běžným proruským příběhem je, že „Ukrajina prohraje válku“.
Komentář ke studii vše shrnuje: „Balkán byl tradičně regionem zranitelným vůči ruské propagandě a všemožným protizápadním narativům, včetně těch konspirační povahy. Mohou za to jak historicky determinované rusofilské a slavjanofilské tradice, tak i skeptický postoj k NATO a předsudky vůči USA. Především se to týká Srbska a Srbů.“

K Srbsku komentář dále píše: „Stojí za zvážení, že současná rusofilie mezi Srby, která někdy nabývá šokujících podob, se ještě zhoršila po rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. To bylo vnímáno srbskými médii a velkou částí společnosti (navzdory postoji oficiálních orgánů, které formálně podporují územní celistvost Ukrajiny) většinou neutrálně a pozitivně… Srbská média jsou důležitým přenašečem ruské propagandy v sousedních zemích regionu s významným procentem srbské populace, především v Černé Hoře a Bosně a Hercegovině.“
Na závěr je uvedeno doporučení, ze kterého lze usuzovat na shora popsanou akci ukrajinské ambasády v Bělehradě: „Ze strany Ukrajiny by bylo vhodné posílit svou informační přítomnost v balkánském regionu s cílem vyvrátit nehorázné ruské dezinformace a poskytnout objektivnější informace o rusko-ukrajinské válce a jejích skutečných příčinách a předpokladech, se zvláštním důrazem na zvěrstva a zločiny ruských okupantů. V případě Srbska by ukrajinská strana měla věnovat pozornost tomu, že Ukrajina vždy zaujímala přátelský postoj vůči Bělehradu a Kosovo, které dosud neuznávala. Proto vzhledem k tomu otevřená podpora významné části srbské společnosti Rusku vypadá přinejmenším divně a nevděčně.“