PROJEKT OPEN BALKAN ZASTÍNIL STRATEGICKÉ FORUM NA BLEDSKÉM JEZEŘE. ALBÁNIE A SRBSKO SI VÍCE VZÁJEMNĚ ROZUMÍ NEŽ OBĚ ZEMĚ S EU. Bled Strategic Forum je každoroční mezinárodní konference pořádaná od roku 2006. Koná se ve slovinském Bledu. Jejím cílem je být platformou pro vyjádření protichůdných názorů na moderní společnost a její budoucnost. Je to přední konference vedoucích představitelů střední a jihovýchodní Evropy. Letos se koná pod názvem Budoucnost Evropy - stát a vydržet (Future of Europe – to Stand and Withstand).
„Budeme diskutovat i ke covidu. Hlavní je ale budoucnost Evropy, která bohužel nemá strategii. Rozšiřování Schengenu nemá vizi,“ řekl předseda vlády Andrej Babiš a dodal, že „je potřeba si říct, proč už nemáme Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko i Srbsko v Schengenu.“
Jsou to slova, která česká média dnes přináší a také slova, která v sále rezonovala v rámci diskuze, kterou moderoval slovinský politický analytik Marko Balažić. Mimo diskuze o řešení přístupu některých zemí do EU nebo Schengenu to byla nuda, nuda, nuda…
Zde je zlomek z moderované diskuze.
Slova předsedy Evropské rady Charlese Michela: „EU je náš projekt hodnot, svobod, prosperity a vlivu. EU je solidarita mezi svobodnými a demokratickými zeměmi, které sdílejí stejné hodnoty. To jsou kořeny, ale také budoucnost našeho svazku.“
Sál se začal potápět a dusit v obecných frázích, jak to jen polici dokáží: Orban řekl, že je pro něj politika v praxi „službou, kterou politici pomáhají lidem připravit se na budoucnost. Potřebujeme vědět, co přinese budoucnost, jaké nástroje máme a co ještě nemáme.“
Andrej Babiš chtěl zřejmě mluvit o sobě, když prohlásil, že lidé by neměli vstupovat do politiky, aby dosáhli svých vlastních cílů. Podle jeho názoru však musí být politik také manažerem, který dokáže krizi zvládnout.
Slovinský premiér Janez Janša zanotoval: „Je nutné koordinovat různé zájmy, protože jen tak se může společnost rozvíjet.“
V tu chvíli Babiš přišel s „novinkou“: „Je třeba upozornit, že mluvíme o ilegální migraci. Lidi přichází do Evropy za lepším životem.“
Obecné fráze nadále dominovaly a politici se v nich předháněli. Například David Sassoli, předseda Evropského parlamentu učinil objev, že „demokracie nespadla z nebe. Máme povinnost chránit proces míru a demokracie a učinit demokratický systém ještě účinnějším.“
Srbský prezident Vučić se v květnatosti nenechal zahanbit: „Politika znamená vizi, myšlenky, plnění cílů, nelichotit lidem a obracet se k průzkumům veřejného mínění.“
Papežský legát kardinál Pietro Parolin vše korunoval, když dospěl k závěru, že politika je služba: „Politika je nejvyšší forma služby do společnosti.“
Moderátor Marko Balažić považoval za nutné takovou debatu utnout a řekl že z odpovědí účastníků vyplynulo, že lídři jsou si v myšlení o politice velmi podobní. Suše konstatoval, že „propojení politiků stále není možné, neboť ego často hraje důležitější roli než propojení.“
Diskuze mezi politiky dostala „grády“, teprve když se začalo mluvit o konkrétním problému.
„My všichni, nejen Srbsko čekající na přistoupení, jsme z EU byli kdysi nadšení. Teď už ale nejsme. Našli jsme zdroje růstu a budeme se snažit i nadále. Vytvořili jsme si vlastní mechanismy,“ zmrazil přítomné Vučič. Naznačil, že o přistoupení je stále menší zájem. „Chceme vidět, jaká bude naše budoucnost. Severní Makedonie si dokonce změnila název, nic za to nedostala,“ v tom měl prezident Vučič jasno.
Andrej Babiš jeho slova podpořil: „Řekněme zde, zda přijmeme západní Balkán.“
V tu chvíli se to rozjelo. „Devadesát procent debat v institucích je věnováno tomu, jak vyloučit člena EU, nikoli jak expandovat, což je špatná zpráva,“ řekl slovinský premiér Janez Janša.
Předsedu Evropského parlamentu Sassoliho musel někdo polít živou vodou Řekl, že má obavy z toho, co řekl Vučič: „Myslím, že bychom měli mít všichni starosti. Skutečnost, že země, která chtěla vstoupit do EU, je zklamaná, je velká škoda. Myslím, že to můžeme napravit pragmatismem.“
Co pragmatismem David Sassoli myslel? Vzápětí to vysvětlil a hned bylo jasné, že místo živé vody byl polit mateřským mlékem EU: „Nekontrolovaná migrace a špatně střežené hranice mohou vést ke katastrofě.“ Pan předseda si zřejmě vzpomněl na dávné časy, kdy srbští janičáři obléhali Vídeň. Slavný Mehmed Paša Sokolović by nyní obrazně pro změnu mohl chránit hranice EU před nájezdem musulmanů.
Časy se ale změnily. Neochota přijmout Srbsko do EU vyústila v ambivalentní vztah této země k možnosti vstupu do evropského společenství. I další západobalkánské země si uvědomují skutečnost, že EU nechce a ani nedokáže vyřešit jejich komplikované vnitřní problémy.
Změněnou ve vztazích k EU reprezentovaly na summitu v Bledu dvojice a skupinky politiků, kteří si vzájemně rozumějí a jednají mezi sebou soukromě takzvaně off records. Bylo vidět jak jedná domácí hostitel Janša s chorvatským premiérem Plenkovićem, když musí projednávat vzájemné hraniční problémy, které jim EU nevyřeší. Stejně tak stály v družné debatě Aleksandar Vučić a albánský premiér Edi Rama.
Tato dvojice byla pro všechny nejzajímavější a novináři se shodli, že tématem jejich hovoru byl projekt „Open Balkan“. Již během dne se začaly objevovat v médiích bývalé Jugoslávie komentáře, že projekt „Open Balkan“ zastínil fórum na Bledu.
Další vysvětlení přichází mimo EU a to z USA a Velké Británie, kde tamní analytici píší, že projekt Open Balkan by mohl vyřešit problém Kosova. Opět na světlo přichází téma výměny teritorií, o čemž EU a především Merkelová nechce ani slyšet. Tymothy Less z Geopolitických studií na Cambridge tvrdí v rozhovoru pro Kosovo online, že Albánie a Srbsko tím, že nejsou členy EU, mají volné ruce k řešení problému Kosova. Totéž zastává Igor Fedyk, který na serveru New Geopolics publikoval stejný názor v článku pod titulkem „Open Balkan namísto zavřené EU.“