V Evropě jsou dvě centra napětí hrozící eskalací válečného konfliktu. Vedle Ukrajiny je to Bosna a Hercegovina. Je otázkou, do jaké míry oboje spolu souvisí. Pro co platí „vrtěti psem“?


Proti dřívějšku, kdy prezident Republiky srbské Milorad Dodik vyhrožoval odtržením a po čase vše utichlo, je současná situace po odchodu Angely Merkelové z čela německé politiky až příliš dramatická. Německá média svojí intenzitou věnování se tématu Bosny jakoby to potvrzovala a naznačují, že Německo určovalo a bude určovat směr evropské a světové politiky na Balkánu. V Německu se změnila konstelace vlády ve směru sociálních demokratů, zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP), což se odráží i v zahraniční politice. V EU zesílilo křídlo Zelení/ESA (The Greens/European Free Alliance – EFA), mimochodem je zde i česká Pirátská strana a okamžitě se to projevilo vůči Bosně. Zelená frakce v EP podala usnesení, ve kterém žádá sankce vůči bosenské Republice srbské. Němečtí poslanci této frakce Thomas Waitz a Romeo Franz navíc upozornili prezidenta Milorada Dodika, že od generálů NATO mají záruky, že bude-li to nutné do týdne nasadí v Bosně až 6000 vojáků. Romeo Franz k tomu vydal další prohlášení, v němž kritizoval evropské politiky a jejich vztah k Bosně: „Evropští diplomaté nevyslali zatím žádnou jasnou zprávu ke směřování vedení bosenských Srbů. Ani Evropská rada pro zahraniční věci nenalezla společný postoj.“
To, jak bylo uvedeno, vše nachází odraz v německých médiích a ta v tomto duchu píší. Například deník Süeddeutsche Zeitung uvedl: „Srbové a nacionalističtí Chorvati usilují o rozpuštění Bosny a Hercegoviny. Západ se jen dívá.“ Článek následně vysvětluje, že napětí vzniklo díky tomu, že prezident Milorad Dodik anuluje společné bosenské zákony, chce vybudovat vlastní srbskou armádu a Republiku srbskou odtrhnout. To představuje nebezpečí konfliktu nebo dokonce válku,“ píše německý list a k tomu dodává, že „Dodik podobně jako separatisté na Ukrajině provádí politiku Vladimira Putina plánovanou v Moskvě, kdy kremelští vládci využívají slabiny Evropy.“ Všimněme si, jak dále deník kopíruje slova německých „zelených“ také v podobě výhrůžek: „Na rozdíl od Ukrajiny by bylo pro Západ, alespoň v Bosně, snadné ukončit akutní hrozbu, kterou představuje Dodik. EU nebo NATO by musely znovu poslat do Bosny vojáky a dát plnou moc vysokému představiteli Christianu Schmidtovi.“
Berlínský deník Tageszeitung viní z eskalované situace v Bosně Angelu Merkelovou, která podle autora článku vycházela vstříc srbskému prezidentovi Vučićovi. Pro změnu také chybovala Ursula von der Leyenová, když jmenovala maďarského politika a Orbánova přítele Olivéra Várhelyie komisařem pro rozšíření EU, který vstřícně vyjednává se Srbskem.
V podobném duchu píše další německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, který tvrdí, že „s ohledem na velice přátelské vztahy bosenských Srbů a Moskvy, lze stěží uvěřit, že okolnosti na ukrajinských hranicích a vyvolání nové krize na Balkáně nemají vzájemně nic společného.“
Z tohoto titulu vidí německá média záchranu celistvosti Bosny a Hercegoviny ve změnách v německé vládní politice s příchodem nového kancléře Olafa Scholze a s ním strany Zelených. Ta se zdá, že se postavila do čela „záchranných“ akcí. Německá média ale zapomněla napsat, proč Milorad Dodik vyhrožuje odtržením a jak celá krize v Bosně vznikla. Média nepíší nic o zákonu o srbské genocidě ve Srebrenici a jmenování německého politika CSU Christiana Schmidta za Vysokého mezinárodního představitele pro Bosnu a Hercegovinu bez odsouhlasení Rady bezpečnosti. To jsou dvě hlavní výtky bosenských Srbů, pro které se situace v Bosně zkomplikovala, čehož využili také Chorvaté, aby upozornili na své zásadní ústavní problémy ve Federaci Bosna a Hercegovina.