Na to upozornil ruský historik umění a novinář narozený v Kyjevě Konstantin Akinsha (na snímku s knihou Hagada). Dnes žije v USA, píše pro různá média články o umění a poslední varovný text o možné válce na Ukrajině napsal pro americký deník Wall Steet Journal.
„Jedním z problémů, kterému dnes Ukrajinci čelí, je to, aby nedošlo k tomu, co se může stát s kulturním dědictvím země po invazi. Ukrajinští kurátoři o tom mohou hodně vyprávět. V roce 2014, během ruské anexe Krymu a války v Doněcku a Luhansku, přišla Ukrajina o desítky archeologických, historických a uměleckých sbírek,“ píše ve svém článku Konstantin Akinsha. K tomu dodává, že Doněcké regionální muzeum bylo 15krát zasaženo protitankovými střelami a skoro třetina z jeho sbírek 150 000 předmětů byla zničena. Ruský kunsthistorik dále varuje, že v ohrožení se nachází padesát šest tisíc uměleckých předmětů v kyjevském historickém Muzeu pokladů. Nebo v charkovském muzeu je dvacet tisíc uměleckých děl, mezi kterými jsou i obrazy slavného malíře Ilji Repina. V muzeích v Kyjevě se nachází vzácné památky z období Byzance, ale i vzácná díla francouzských umělců François Bouchera a Jeana Jacquese Davida.
Konstantin Akinsha také píše, Chorvaté o tom vědí své a měli by v tom Ukrajincům pomoci a upozornit na tuto ve válkách zanedbávanou skutečnost. Po skončení bojů v bývalé Jugoslávii chorvatské Muzejní dokumentační centrum konstatovalo, že stát postrádá přes osm tisíc uměleckých a historických předmětů nebo jsou poničeny. Byla vytvořena smíšená komise ze zástupců Chorvatska, Černé Hory a Srbska, která se zabývala vracením uměleckých děl. Na území Srbska se tehdy mělo nacházet okolo tří tisíc chorvatských uměleckých předmětů. Bylo zapojeno srbské Ministerstvo vnitra na pomoc v jejich dohledání. Některé z těchto děl byly prodány a také se ocitly v zahraničí. Velká část předmětů byla vrácena do Chorvatska. Člen tehdejšího srbského Krizového štábu Marko Ončikus vypověděl o předmětech z Vukovaru. Ty podle něj byly během války přenášeny a pečlivě dokumentovány přímo na místě. „Byl to imperativ vše zachovat a uchránit proti krádežím. Primární bylo, aby se předměty nezničily,“ uvedl dále Marko Ončikus. Popis předmětů, které nebyly dohledány, byl předán policii a Interpolu.
Podobně tomu bylo v Bosně a Hercegovině, kde zdejší úřady uvádí, že během války bylo zničeno nebo poškozeno kolem tří tisíc kulturně-historických církevních objektů. Nejvíce se mluví o totálním zničení Ferhat-pašiny mešity v Banja Luce z roku 1579, která byla pod ochranou UNESCO. Byla znovu postavena a otevřena v roce 2016. Stejně dopadla v Mostaru pravoslavná Saborna crkva nebo poblíž srbský klášter Žitomislić. Za zničení těchto historických objektů nebyl dodnes nikdo obviněn.
Další příběh z války v bývalé Jugoslávii má šťastný průběh. Po celá staletí židé oslavují Pesach, čtením Hagady, knihy pesachového čtení. Mít vlastní Hagadu pro domácí obřad zvaný seder bylo vždy tužbou každé židovské rodiny. Knihou Hagada s nádhernými iluminacemi se chlubilo Sarajevo. Kniha zde nevznikla, ale dostala se sem ze Španělska při pogromu na židy roku 1492. Iluminace v ní znázorňuje Zemi jako kouli už ve 14. století! Jde o jeden z nejvzácnějších iluminovaných rukopisů ze 14. století na světě. Osudy knihy provází řada legend. Za II. světové války byla ukryta pod prahem mešity, podle jiných verzí ve vzdálené horské vesnici či zakopána na zahradě. Největší drama, které není legendou, proběhlo během války v Bosně a Hercegovině. Několik lidí s ředitelem Zemského muzea Enverem Imamovićem knihu před zničením zachránilo. Nejprve ji ukryli v katakombách muzea a potom přenesli do trezoru sarajevské Union banky. Těžko říci, jaké rady Chorvaté, Srbové nebo Bosňané mají dát Ukrajincům. Válka se obvykle přežene hlava nehlava a teprve po letech se řeší její následky.