První známka problémů srbských firem začala téměř okamžitě po začátku války. Na ukrajinských hranicích s Rumunskem a Maďarskem uvázly srbské kamiony převážející ruské zboží. Stejným způsobem ukrajinští celníci nevpouštěli asi stovku srbských kamionů mířících do Běloruska nebo Ruska. Jejich řidiči se na hranici otočili a jeli zpět. Situace vracejících se srbských kamionů přes Ukrajinu pak trvala několik dní. Do řešení se zapojili diplomaté a podle řidičů byl problém, že vezli ruské zboží. Teprve skoro po týdnu bylo umožněno srbským řidičům s kamiony přejet hranici do Rumunska.
Srbské firmy vzhledem k tomu, že vláda v Bělehradě neodsouhlasila sankce vůči Rusku se snaží i nadále spolupracovat s Ruskem, ale jde to velmi obtížně. Je narušený běžný platební styk a firmy musí buď využívat třetích zemí nebo se dohadují s Ruskem na splátkovém kalendáři. Opět se začíná mluvit jako za socialismu o dobře známém clearingu a jedna ruská firma dokonce slibovala, že za zboží předá platbu přímo v hotovosti. Problém je také pro obchod kvůli klesajícímu kurzu rublu. Zatím srbské firmy vozí zboží do Ruska přes baltské země, ale nejsou si ani touto cestou jisté a počítají s jejím zablokováním.
Tolerantní chování Srbska vůči Rusku se pochopitelně nelíbí Ukrajině, která to dává nejen diplomatickou cestou najevo. Příkladem je jedna z největší ukrajinských IT firem Intellias, která má pobočku v Novém Sadu. Ukrajinci plánovali v Srbsku otevřít nové vývojové centrum. Vzhledem k neochotě zavést vůči Rusku sankce, rozhodlo se vedení softwarové firmy přestěhovat se do Záhřebu (viz obrázek). Společnost Intellias k tomu vydala prohlášení: „V těchto těžkých časech necítíme patřičnou podporu Ukrajiny ze strany srbských úřadů a proto se Intellias rozhodl přesunout své vývojové centrum do Záhřebu. Chorvatsko jsme si vybrali kvůli jeho konzistentní proukrajinské pozici, poskytování pomoci naší armádě a přístřeší pro naše uprchlíky. Podpořilo také žádost Ukrajiny o členství v EU a uzavření ukrajinského leteckého prostoru. Chorvatští dobrovolníci odjeli na Ukrajinu pomáhat naší armádě. Reakce mezinárodních organizací a vlád na události v Ukrajině je pro nás nesmírně důležitá. To se také týká zemí, kde sídlí naše kanceláře. Mimoto Chorvatsko je také domovem silné IT-komunity a dobře rozvinuté infrastruktury.“
Srbsko si může letos připít na desáté výročí zahájení svých přístupových rozhovorů o členství v EU. Tehdy se zdálo, že Srbsko po Chorvatsku do EU rychle vstoupí. Situace se díky válce na Ukrajině zkomplikovala a Srbsko po Turecku a Černé Hoře nejdéle čeká na vstup do EU. Tehdejší zmocněnec pro Západní Balkán Pierre Mirel to komentuje slovy: „Bělehrad se ocitá ve velmi nepříjemné pozici, mezi dobrými vztahy s Moskvou a svými závazky vůči EU. Zvláště se to týká sankcí.“
Bělehradský deník Blic zveřejnil požadavky EU, které sepsala předsedkyně Delegace EP v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko Tanja Fajonová a zpravodaj o Srbsku Vladimír Bilčík: „Očekáváme, že se Srbsko ztotožní se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU včetně sankcí vůči ruskému režimu.“
Nato srbská vláda vydala patnáctibodové prohlášení, ve kterém byly sankce vůči Rusku odmítnuty a na druhé straně se mluví o zachování integrity Ukrajiny.
Bilčík s Fajonovou reagovali prohlášením: „Mezinárodní situace se dramaticky proměnila a nelze agresorovi ustupovat.“