Dnešní vydání nejčtenějšího srbského deníku Večernje Novosti ve svém článku seznamuje čtenáře s událostí, která otřásla českou pravoslavnou církví. Ta je domovem věřících nejen z Čech a Moravy, ale také cizinců, kteří jsou dočasným pobytem v České republice.

Deník připomíná historii církve, kdy kněz Gorazd II. (Matěj Pavlík) zklamán katolickou a Československou církví odjel v roce 1921 do kláštera Hopovo ve Vojvodině. Matěj Pavlík byl 25. září 1921 v Bělehradě vysvěcen pravoslavným biskupem pro Moravu a přijal jméno Gorazd. V roce 1924 se biskup Gorazd dohodl o spolupráci se Srbskou církví. Ta sehrála v historii československé pravoslavné církvi svoji významnou historii, zejména po konsolidaci pravoslaví v Čechách v roce 1929, kdy Česká pravoslavná eparchie sídlící v Praze působila pod srbskou jurisdikcí.

Deník Novosti v úvodu ve zkratce uvádí obsah dopisu ředitele pražských hřbitovů a určeného pravoslavné církvi: „Vraťte klíč a opusťte objekt!“ Deník dodává, že ředitel Martin Červený přiznal, že za vším stojí vedení hlavního města Prahy. Připomeňme, že magistrát jmenoval Martina Červeného ředitelem i přesto, že roce 2017 byl z funkce ředitele propuštěn pro údajná pochybení. „Martin Červený se ukázal jako nejlepší,“ řekla letos na jaře Milena Johnová radní pro sociální oblast (Praha Sobě), když vysvětlovala, proč právě tento uchazeč v konkursu dostal přednost před jinými. Dřívější pochybení současného ředitele hřbitovů se mělo týkat hospodaření a zadávání veřejných zakázek.

Deník Novosti dále píše: „Důvod (výpovědi) je jasný. Otevřeně dát pravoslavným věřícím na vědomí, že nejsou vítáni. Formálně se to vysvětluje tím, že v kapli se konají pravoslavné obřady, kterých se účastní velké množství lidí. Zapálené svíčky následně poškozují interiér objektu, který je kulturní památkou.“

Stížností od ředitele hřbitovů bylo více, například, že v kryptě se hodovalo. Přitom ředitel Martin Červený ještě letos v červnu pro deník Blesk uvedl: „Je naprosto běžné, že například Vídeňané si chodí na hřbitov zaběhat, jsou tam i pobytové louky, kde pořádají pikniky, není ani výjimkou, že se zde pořádají koncerty. Já sám jsem rozhodně pro širší využití hřbitovů, ale musíme postupovat krok po kroku. Vím, že právě na Olšanských hřbitovech bývá kolikrát problém, že si tam jdou lidé zaběhat, jiní si na to zkrátka stěžují.“

Nejspíše má srbský deník Večernje novosti pravdu, že důvody výpovědi jsou jiného druhu než hostina v kryptě nebo svíčky poškozující malbu kostela. Novosti dále k rozhodnutí ředitele uvádí: „Zasaženi jsou tisíce Srbů, kteří žijí v Praze, neboť jde o nejnavštěvovanější pravoslavný svatostánek ve městě. V kryptě jsou ostatky 130 srbských zajatců z první světové války. Je zde také relikvie – krvavá košile krále Aleksandra, velkého donátora českého pravoslaví. Král měl tuto košili oblečenou, když byl na něj spáchán atentát v Marseille v roce 1934. Kostel se pyšní zvonem, který Aleksandar věnoval církvi a dodnes zve k bohoslužbě.“

Na závěr deník cituje poslance za SPD Jaroslava Foldynu, který připomíná, že „jde o součást protiruské hysterie, kterou proklamuje část české politické elity nakloněné Bruselu a Washingtonu. Antiruské podle nich znamená také antipravoslavné .“

Na celé kauze je skutečně příslovečný boj určité části české společnosti s pravoslavím, který se odehrál přesně před sto lety a má letos své výročí. Na podzim roku 1921, kdy byl Gorazd v Bělehradě se vyostřil konflikt mezi liberálním proudem v československé církvi, vedeným ThDr. Karlem Farským a pravoslavným křídlem, v jehož čele stál Gorazd. Tehdy proti pravoslavným také vystoupili římští katolíci, protestanti a socialistické politické strany spolu s Čs. stranou lidovou. Výsledkem bylo, že československá vláda neudělila Gorazdovi souhlas s výkonem biskupské funkce.

Čtěte další články na webu www.inBalkan.cz