Část řecké veřejnosti se staví proti vyzbrojování Ukrajiny a dokonce je až protiukrajinsky zaměřená. Začátkem dubna pracovníci řecké železniční společnosti TrainOSE odmítli práci při přepravě vojenských obrněných vozidel USA a NATO z přístavu v severním Řecku. 30. března byly vypraveny tři vlaky naložené vozidly do západní části Polska a pracovníci železnice odmítli se transport starat. Odbory pak požadovaly, aby řecká železnice nebyla využívána k přesunu vojenského materiálu USA a NATO do sousedních zemí.
Telefonát mezi prezidenty byl zřejmě dopředu domluvený, měl být pro Vučiće rajskou hudbou z Kremlu ve formě blahopřání k volebnímu úspěchu a přání úspěšného pokračování na společné cestě. To se zcela nevyplnilo, když Vučić musel ruskému Putinovi vysvětlovat, proč tentokrát hlasoval proti Rusku.
Čtyři dny trvá agrese Ruska na Ukrajině a prezident Republiky srbské, člen předsednictva Bosny a Hercegoviny Milorad Dodik si telefonuje s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Chorvaté by rádi věděli, o čem se bavili. Ve zdejších médiích probíhá spekulace, že tématem mohla být výstavba letiště poblíž města Trebinje, kde by mohla přistávat ruská letadla. Je to pouhých třicet kilometrů od Dubrovníku.
YouGov, britská organizace zabývající se průzkumem veřejného mínění provedla šetření ve čtyřech zemích EU – Francii, Itálii, Německu a Španělsku týkající se preferencí zemí pro vstup do EU. Nejméně výhrad k členství panuje pro země v pořadí Norsko, Švýcarsko a Irsko.
„Politika Srbska je jako chameleon,“ prohlásil chorvatský prezident Zoran Milanović v blahopřání srbskému protějšku Vučićovi k vítězství. Dále svým typickým svérázným způsobem komentoval, co nastane: „Srbsko se nyní bude muset rozhodnout o směru své cesty. Je členem Partnerství pro mír, od Západu dostává pomoc a přitom od Ruska kupuje opotřebované MIGy 29. Srbové milují Rusko, a přitom jsou pro něj zanedbatelnou částicí něčeho.“