News
Pro britský deník The Independent napsala: „Samozvaní ´zametači´ vzali na sebe nelehký vlastenecký úkol ´vyčistit´ dynamitem chorvatská města od domů, jejichž majitelé byli Srbové. Uklízeči ve své horlivosti někdy používali špinavé metody, třeba potřísnění domu kolektivními sračkami. Zabezpečili tím, že nežádoucí vlastník domu ho navždy opustí.“
Bulharsko prožívá stejně názorové rozpory uvnitř společnosti, když jsou lidé rozdělení válkou na Ukrajině.
Může to být reakce na zakládání Sdružení srbských obcí v Kosovu. Nechme to ale na pozdější analýzu, až budou přesvědčivější důkazy, zatím to nelze s určitostí konstatovat, zda problém Sdružení srbských obcí v Kosovu vyvolal muslimskou protireakci. Vzniká ale obecná otázka, zda se muslimové sjednocují v politickém nátlaku.
Jeden z jeho proslovů byl pro mnohé z odpůrců kontroverzní a premiér Djindjić jej pronesl tři týdny před atentátem: „Mezinárodní společenství by mělo vědět a vzít vážně do úvahy, že po hrozivém bombardování v roce 1999, po deseti letech macešského chování vůči nám, ti lidé přesto říkají, chceme se stát součástí světa, který na nás seslal bomby a který nás šikanoval, který nás nebere vážně, který nám škodí. Přesto chceme být dílem tohoto světa.“
Po čtvrté v historii samostatné Černé Hory, to je od roku 2006, se budou konat 19. března prezidentské volby. Mají punc nejednoznačnosti, kterým směrem se země zmítaná politickou krizí vydá. Od srpna minulého roku má Černá Hora úřednickou vládu bez mandátu.