News
Další části bývalé Jugoslávie nejsou z demografického pohledu na tom lépe než Chorvatsko (o tom jsme psali viz https://1url.cz/jKOfM). Srbsko loni odložilo kvůli pandemii sčítání lidu, a to na letošní podzim.
Chorvatsko oslavilo třicet let svého mezinárodního uznání a zároveň Chorvatský statistický úřad zveřejnil nelichotivé údaje o počtu obyvatel země. V současnosti zde žije 3,88 milionů obyvatel.
K činnosti organizace se před časem vyjádřil Jan Stiler, který uvedl: „Zabýváme se humanitární činnosti v Kosovu. Primárně navštěvujeme základní školy v tamních chudých vesnicích a nakupujeme školní pomůcky pro děti a školní vybavení (počítače, sportovní potřeby atd.) pro školy jako celek. Dále pomáháme chudým rodinám, věnujeme jim jídlo, oblečení atd.“
V Srbsku naposledy bylo referendum a měnila se ústava v roce 2006. Nyní dochází ke změně ústavy na popud požadavku EU, aby Srbsko splnilo podmínku pro vstup do EU a vytvořilo nezávislé soudy a státní zastupitelství (Javno tužilaštvo). Soudci dosud byli vybíráni parlamentem, což vyhovovalo vládnoucím stranám. Podle nové úpravy ústavního zákona budou soudci vybíráni Vysokou radou soudců (Visoki savet sudstva) a státního žalobce bude volit Vysoká rada žalobců (Visoki savet tužilaca).
Kauza srbského tenisty „Djokoviće“ jistě vejde nejen do sportovní historie. Důvodem je okolnost, že se v tomto případě ze sportu stala „vyšší“ politika. Zcela jasná byla od počátku snaha australských politiků v rámci takzvané „fair play“ rovných pravidel získat body v předvolebním klání. Stejně Djoković se stal politickým symbolem antivaxerů. Nakonec je i spojencem některých politiků jako britského Nigela Farage, který prohlásil: „Austrálie ztratila veškerý smysl pro liberalismus a proporcionalitu - a veškerý zdravý rozum.“