Home
11. listopadu 1918 ve vlaku u severofrancouzského města Compiègne v 11 hodin podepsal francouzský maršál Ferdinand Foch a německý zástupce Matthias Erzberger příměří mezi Spojenci a Německem. Tím byly ukončeny boje první světové války. Vítězství zaplatilo Srbsko draze. Přišlo o třetinu svého tehdejšího obyvatelstva a z více jak milionu zemřelých v bojích padlo 402 435 srbských vojáků. V boji o Bělehrad proběhlo během několika měsíců 112 bitev.
V souvislosti s Pandora papers se mluvilo o černohorském prezidentovi Milo Djukanovićovi, který v roce 2012 založil svěřenský fond a podle vyšetřování v něm ukryl svůj majetek ze složité sítě různých společností. Černohorský prezident k tomu uvedl, že v tu dobu nebyl v žádné funkci a až později téhož roku, kdy se stal premiérem, převedl veškerá práva na svého syna. Prezident k tomu dodal, že navíc v době, kdy byl jedním z vlastníků, nedošlo k žádným obchodním transakcím.
Podle italských zdrojů existovala Sovětská republika Černá Hora ve dnech 5. 11. až 12. 11. 1921 a za její existencí stojí černohorský revolucionář a spolubojovník V. I. Lenina lékař Vukašin Marković (společně na snímku označen šipkou). Po pokusu o ustanovení sovětské republiky musel tento revolucionář uprchnout do hor u Podgorici mezi své Piperi. Jde o název místních obyvatel v zetské kotlině (Piperske stijene) a okolních horách, které mimo jiné zkoumal zakladatel české balkanologie Konstantin Jireček.
Na těchto stránkách byl včera publikován článek (viz) o novináři srbské tiskové agentury Tanjug, který se v rozhovoru s představitelem Chorvatů v bosenském předsednictvu Željkem Komšićem dostal do konfliktu kvůli Srebrenci. V tu samou chvíli probíhal protest proti graffiti hlavního viníka za Srebrenici generála Mladiće na zdi domu v centru Bělehradu. Obě události potvrzují rozdělenost společnosti v Srbsku (viz také článek).